Rusko a Čína požadují pozastavení severokorejských testů, tlačí i na USA

Ministři zahraničí obou zemí ve společném prohlášení navrhli zastavení severokorejských jaderných a raketových testů s tím, že armády USA a Jižní Koreje souběžně odvolají velké vojenské manévry. Rusko a Čína zároveň odsoudily rozmístění americké protiraketové obrany v Jižní Koreji, které „vážně poškozuje strategické zájmy regionálních mocností”. Zejména Čína má z amerického protiraketového deštníku obavy, aby nebyl využit proti ní. [celá zpráva]

Rusko se tak připojilo k čínskému návrhu z počátku roku, který už odmítly Spojené státy, ale Peking se ho stále snaží prosadit s cílem snížit napětí na Korejském poloostrově. [celá zpráva]

KLDR už dala najevo ochotu tento návrh přijmout. Uvedl to severokorejský velvyslanec v Indii. [celá zpráva]

Jihokorejský prezident Mun Če-il vyzval po testu Radu bezpečnosti, aby zasáhla. Americký prezident Donald Trump dal v reakci najevo, že doufá v zásah Pekingu. „Těžko uvěřit, že Jižní Korea a Japonsko budou toto dlouho snášet. Pravděpodobně Čína zatlačí pořádně na Severní Korea a ukončí navždy tento nesmysl.“

Test potvrdil pokrok Severní Koreje. Raketa letěla déle než kterákoli předtím, uvedlo americké pacifické velitelství. Letěla 37 minut a vystoupila do výše 2400 km. Podle expertů by mohla zasáhnout cíl vzdálený možná až 6000 km, i když s nevelkou přesností.

„Hrozba je nyní mnohem aktuálnější,“ řekl americký národní bezpečnostní poradce Herbert Raymond McMaster. Viceadmirál James Syring, který má na starosti protiraketovou obranu, už dříve uvedl, že je pouze otázkou času, kdy bude schopna severokorejská raketa zasáhnout USA.

Už minulý test v květnu byl překvapivě úspěšný, raketa letěla 30 minut.

Si Ťin-pching od Putina během ceremonie v Kremlu obdržel nejvyšší ruské státní vyznamenání. Řád svatého apoštola Ondřeje dostal za „vynikající službu ruskému a čínskému lidu”.

„Tímto oceněním Rusko uznává váš mimořádný příspěvek k rozvoji všeobecného partnerství a strategické spolupráce mezi našimi zeměmi,” řekl Putin. Dodal, že Si vždy prosazoval spolupráci založenou na rovnosti, vzájemné důvěře, otevřenosti a respektu k zájmům obou států.

Si považuje vztahy mezi Moskvou a Pekingem za nejlepší v dosavadní etapě. „Navzdory měnící se celosvětové situaci naše rozhodnutí rozvíjet rusko-čínské vztahy a důvěra v ně zůstává neochvějná,” řekl na setkání s Putinem. Výsledkem pokračujícího rusko-čínského sblížení se staly dohody o rozsáhlé spolupráci od dopravy a energetiky přes zemědělství a zdravotnictví až po kooperaci filmových studií.

Výsledkem jednání jsou dvě desítky politických deklarací a mezivládních dohod o hospodářské spolupráci. Hodnota uzavřených hospodářských kontraktů podle ruských médií dosahuje deseti miliard dolarů (230 miliard korun).