Článek
„Co mě nejvíce překvapilo, nebyla chudoba a špatné životní podmínky, které jsou bezpochyby šokující, ale to, jak se běžní Severokorejci příkladně postavili úřadům takovým způsobem, jaký bychom nečekali. To mi vyrazilo dech,“ řekl Jones ve středu v rozhovorech poskytnutých CNN a dalším médiím i na chatu PBS.
Jednou z nejdramatičtějších je scéna s ženou, která začala provozovat soukromou mikrobusovou dopravu s využitím malé dodávky. „Přišel k ní voják a říkal jí, že s tím musí přestat, že je to nelegální,” řekl Jones. „Ale místo, aby se omluvila a řekla ,je mi to líto‘, postavila se mu, doslova ho hnala ulicí, tloukla do zad a častovala ho všemi nadávkami, co existují.“ Jen lituje, že se mu nepodařilo získat záběry protestů běžných Severokorejců proti likvidací tržišť v roce 2009, které byly tak silné, že režim nakonec od svých plánů ustoupil.
Informační zeď praská
Dokument také ukazuje rostoucí díry v informační bariéře, kterou se severokorejský režim snaží své obyvatele izolovat. „Severní Korea přežila tak dlouho, protože je tak izolovaná, a to kvůli své informační bariéře,“ vysvětluje dále Jones. „Ale díky novým technologiím tahle bariéra praská,“ dodává.
Mladá žena, která vyrostla v KLDR, ale podařilo se jí utéct do Jižní Koreje, uvedla, že právě kontakt se svobodnými médii jí otevřel oči. „Čím víc jsem poslouchala cizí rozhlas, tím víc jsem si myslela: ,To, co se učíme, není pravda. Oklamali nás.‘ A začala jsem toužit po svobodě,“ uvedla.
„Zlomilo se tím propagandistické kouzlo,“ poznamenal k jejím slovům Jones.
Mladí Severokorejci jsou posedlí americkými filmy a jihokorejskými seriály. „DVD jsou jednou z věcí, kterou musíte mít. Mladí Severokorejci si je vzájemně předávají a čekají na nové epizody,“ říká Jones.
Riskují smrt
Dokument líčí složitý a riskantní způsob, jak přes hranici z Číny pašují DVD, laptopy i paměťová média USB. „To, že se všechny zahraniční televizní pořady a filmy pašují do KLDR, zvyšuje u Severokorejců jejich znalost okolního světa,“ podotkl Jones.
Pro osoby, které pašují do země zakázané zboží – a také pro ty, kdo pronesli ven záznamy použité v dokumentu – jde doslova o záležitost života a smrti. Jeden pašerák, který v dokumentu vypovídá, říká, že ví, že bude popraven, pokud ho severokorejský režim chytí. Ale cítí, že je jeho povinností pokračovat.
Záběry natočili sami Severokorejci
Jones použil nezvyklý způsob, jak získat materiály přímo z KLDR. Záhy si uvědomil, že nemá smysl jet na oficiální turistický zájezd, protože při něm je kontakt s obyčejnými Severokorejci velmi omezený. „Spojili jsme se s japonským novinářem Džiró Išimarem, který má po celé zemi neuvěřitelnou síť obyčejných Severokorejců,“ vysvětlil Jones. „Ti natáčeli tajně, s pomocí ukrytých kamer, a pak záznamy pašovali přes hranici do Číny, kde na ně čekal Džiró,“ dodal a řekl: „Naštěstí žádný z Džirových agentů nebyl chycen.“
Korea - související témata
O korejském konfliktu, který skončil příměřím v roce 1953, čtěte ZDE.
Jones také zmínil, že mnozí z lidí, kteří poskytli nahrávky, jsou do určité míry stále věrni režimu, oceňují zakladatele KLDR Kim Ir-sena, jenž bojoval proti Japoncům, ale pobuřuje je Kim Čong-un.