Článek
Rebelové již v komplexu provolávají vítězná hesla jako "Bůh je velký" nebo "vítězství je tady". Z Kaddáfího sídla stoupá hustý černý dým. Nad sídlem vyvěšena vlajka opozice. Povstalečtí bojovníci pročesávají komplex, jak je patrné ze záběrů televize SkyNews. Zmocnili se zbraní z místních skladů.
K východní části Kaddáfího komplexu ve čtvrti Báb al-Azízíja dorazily v úterý rebelům posily a z místa byly hlášeny ostré boje. Podle arabské televize Al-Džazíra sídlo zároveň bombardovala letadla NATO.
O průlomu rebelů jako první informovala televize Al-Arabíja, průlom pak potvrdila agentura Reuters s tím, že se do areálu dostal i její reportér. Kaddáfího síly přestaly naráz klást odpor. Také stanice CNN záhy tlumočila prohlášení povstalců, že Kaddáfího sídlo bylo dobyto.
Opozice rovněž ohlásila, že má pod kontrolou tripolské letiště.
Stále není jasné, zda se Kaddáfí v sídle nachází. Jeho syn Sajf, jehož povstalci v pondělí zatkli, ale on jim utekl, ráno prohlásil, že otec je stále v hlavním městě.
Odpoledne pak agentura Interfax informovala, že s Kaddáfím po telefonu hovořil ruský diplomat. Údajně jde o vyslance Kirsana Iljumžinova, s nímž před časem hrál plukovník šachy.
„Jsem naživu a zdráv, jsem v Tripolisu a nemám v úmyslu opustit Libyi. Nevěřte lživým zprávám západních televizních společností,“ prohlásil podle Interfaxu Kaddáfí.
Pod palácovým komplexem v Tripolisu jsou kilometry tunelů.
Co bude dál
Podle mínění USA je Kaddáfího režim u konce. Washington už oznámil, že uvolní až půl druhé miliardy dolarů, které Libyi počátkem roku zmrazil. Podobný krok následně ohlásilo i Švýcarsko. Stane se tak, jakmile OSN odvolá sankce vůči libyjské vládě. Agentura Reuters citovala švýcarského představitele, podle něhož patří většina zmraženého majetku a kont libyjským státním korporacím.
Generální tajemník OSN Pan Ki-mun mezitím hovořil s lídrem libyjské opozice Mustafou Mohammedem Abdulem Džalílem a vyzval k brzkému ukončení bojových akcí a národnímu smíření.
Americký prezident Barack Obama s francouzským protějškem Nicolasem Sarkozym už připravují konferenci, na níž se má řešit rychlá poválečná obnova Libye.
Vývoj událostí: |
---|
15. a 16. února – Po zatčení bojovníka za lidská práva Fethiho Tarbela propukají nepokoje v Benghází. |
17. února – Opozice v Benghází vyhlašují den hněvu po vzoru protivládních povstání v ostatních arabských zemích. |
24. února – Protivládní milice vytlačily Kaddáfího vojáky z Misuráty. |
26. února – Rada bezpečnosti OSN uvalila sankce na Kaddáfího a jeho rodinu. Potlačováním nepokojů se začíná zabývat Mezinárodní trestní soud (ICC). K sankcím se později přidala EU. |
5. března – Opoziční Národní rada v Benghází se prohlašuje výhradní zastupitelkou libyjského lidu. |
10. března – Národní radu uznala jako svrchovanou vládu Francie. Libye na druhý den přerušila s Paříží diplomatické styky. |
16. března – Kaddáfího síly jsou na postupu a blíží se baště povstalců Benghází. Kaddáfího syn Sajf televizi Euronews říká: „Za 48 hodin bude po všem“. |
17. března – Schází se Rada bezpečnosti OSN a vyhlašuje nad Libyií bezletovou zónu. Rezoluce rovněž povoluje „všechny nezbytné kroky na ochranu civilního obyvatelstva“. |
19. března – První vzdušné údery francouzských, amerických a britských sil zastavily postup Kaddáfího na Benghází a zasáhly jeho letectvo a obranná zařízení. |
28. března – Katar je první arabskou zemí, která uznává vládu z Benghází. |
29. března – Na konferenci v Londýně vzniká tzv. kontaktní skupina 20 zemí, které mají koordinovat obnovu v Libyi po pádu Kaddáfího. |
30. března – Do Británie uprchl libyjský ministr zahraničí Músá Kúsá. |
10. dubna – Jihoafrický prezident Jacob Zuma oznamuje, že Kaddáfí během setkání s ním přijal rámcový plán ukončení konfliktu. Rebelové ale na druhý den jednání plán odmítli. |
30. dubna – Při náletu NATO v Tripolisu zemřel nejmladší Kaddáfího syn a tři vnoučata. |
30. května – Kaddáfí při setkání se Zumou naznačuje vůli jednat, ale odmítá odstoupení. |
27. června – ICC vydává zatykač na Kaddáfího, jeho syna Sajfa a šéfa tajných služeb Abdulláha Sanúsího. Viní je ze zločinů proti lidskosti. |
15. července – Přechodnou národní radu z Begnhází uznávají Spojené státy. |
16. července – S Kaddáfího vyslanci jednají zástupci USA. Žádají Kaddáfího odchod. |
27. července – Rebely uznává i Velká Británie, jež zároveň vyhošťuje Kaddáfího diplomaty. |
28. července – Kaddáfího bývalý ministr vnitra Abdal Fatah Júnis, který sběhl a stal se vojenským velitelem povstalcům, byl zavražděn. Média hovoří o rozporu mezi rebely. |
9. srpna – Tripolis obviňuje NATO ze zabití 85 civilistů u Zlitánu. |
11. srpna – Povstalci postupují k Tripolisu. Znovu se jim podařilo dobýt Brigu a o tři dny později Zavíju, čímž přerušili přísun potravin a paliva do hlavního města. |
14. srpna – Kaddáfího vojsko vypálilo poprvé raketu Scud. Dopadla do pouště u Syrty a nikoho nezranila. |
15. srpna – Kaddáfí v televizi přes telefon znovu burcuje příznivce, aby zemi osvobodili od teroristů a NATO. |
16. srpna – Povstalci bojují na východě i západě Tripolisu. Výjezdy z města jsou pod jejich kontrolou. |
21. srpna – Povstalci vstoupili do Tripolisu. |
Zdroj: Reuters |