Článek
Godfrey na základě této technologie vypočítal, že se letoun zřítil v místě vzdáleném 1993 kilometrů západně od australského Perthu a leží na dně oceánu v hloubce 4000 metrů. Dodal dokonce i přesné souřadnice: S 33,177 stupně zeměpisné šířky a E 95,300 stupně zeměpisné délky.
Je to oblast, kterou měl během pátrání v roce 2015 na starost australský úřad pro bezpečnost přepravy (ATSB), ale v té době nebyla prohledaná, píše Daily Mail.
Ztracený Boeing 777 Malajsijských aerolinií.
Soukromé pátrání společnosti Ocean Infinity o rok později se odehrávalo v prostoru, který byl nedaleko od místa, jež určil Godfrey. „Protože zpráva umisťuje letadlo do oblasti, kterou jsme již prohledali, provádíme revizi dat, která máme. Procházíme všechna stará data a hledáme cokoli, co mohlo uniknout,“ řekl Angus Mitchell, hlavní vyšetřovatel australského úřadu pro bezpečnost dopravy. Doufá, že se už v blízké budoucnosti vyřeší „největší tajemství naší doby“.
Pátrání po MH370 ukončeno. Jedna z největších záhad letectví zůstává neobjasněna
Pátrání po ztraceném letounu stálo dosud stamiliony dolarů. Bylo při něm prohledáno přes 120 tisíc kilometrů čtverečních Indického oceánu. Godfrey tvrdí, že původní předpoklady, kde by se mohly trosky nacházet, byly velmi blízko jeho výpočtu a zprávě, na jejímž základě se obnovuje pátrání.
Letadlo s 239 cestujícími na palubě odletělo 8. března 2014 z Kuala Lumpuru do Pekingu. Po 41 minutách ztratilo kontakt s řízením letového provozu. Poslední kontakt střediska s posádkou byl o tři minuty dříve v 1:19 místního času. V té době se letoun pohyboval ve výšce 10 600 m a letěl rychlostí 872 km/h. Letadlo nevyslalo žádné nouzové signály nebo informaci, která by naznačovala problémy nebo poruchy.
Kapitán mohl zneužít let MH370 k sebevraždě, soudí experti
V 1:30 místního času se pokoušel kapitán jiného letadla o radiové spojení s MH370, podařilo se mu s letadlem spojit, ale uslyšel jen jakési huhlání a praskání. To byl poslední kontakt s posádkou.
Od té doby bylo letadlo sledováno již jen vojenskými radary. Podle záznamu se letoun nejdříve prudce otočil na západ, zvýšil letovou hladinu až na 13 500 m a poté klesl na 3600 m. Podle výpočtů letoun následně změnil směr letu na jih. Naposledy byl malajsijským vojenským radarem zachycen nad Malackým průlivem ve 2:40 místního času v okolí ostrova Pulau Perak.
Po letadle malajsijských aerolinek ani stopy, pátrači však našli vraky dvou lodí z 19. století
Příčinou havárie mohl být záměrný čin, anebo závažná porucha či událost, která donutila piloty změnit směr a výšku letu a následně znemožnila ovládání stroje. Podle jiné teorie byl příčinou nehody záměrný sebevražedný manévr pilota, který záměrně ztěžoval detekci letu střídavým překračováním hranice Malajsie a Thajska, aby nakonec provedl symbolický přelet nad svým rodným městem Penang.
Novinářka Christine Negroniová zase tvrdí, že tlakový systém v kabině letadla se porouchal a vysál všechen kyslík. Piloti nebyli schopni zvládnout svou práci, letoun byl přepnut na autopilota a stroj nakonec havaroval kvůli vyčerpání paliva.