Článek
Šéfredaktoři známých moskevských i regionálních médií požadují změnu zákona, který se podle nich zneužívá k výběrovému tlaku na jednotlivá média a novináře.
Prezidentu Vladimiru Putinovi počátkem měsíce navrhli, aby zapsání na černou listinu „bylo podmíněno soudním rozhodnutím, aby zákon jasně stanovil definici ,politické‘ a ,lobbistické‘ činnosti, aby ministerstvo spravedlnosti během soudního řízení uvádělo, v čím zájmu měl novinář nebo redakce působit, a toto tvrzení také dokázalo“.
Šéfové redakcí dále žádají, aby stát stanovil maximální hranici pro financování médií zahraničním kapitálem ve výši 30 procent, která by zaručovala, že novináři z vydavatelství splňujících kritéria nebudou pranýřováni.
Putinův mluvčí Dmitrij Peskov v reakci uvedl, že se v Kremlu budou návrhy zabývat.
Na seznamu ministerstva spravedlnosti je od loňské novely zákona už 18 redakcí, 25 novinářů včetně Ludmily Savické, Lva Ponomarjova a Sergeje Markelova. V srpnu k nim přibyla televize Dožď, která měla ještě počátkem června svého stálého kremelského zpravodaje. Damoklův meč visí nad vlivným deníkem Novaja gazeta. Mezi prvními se na seznam dostala také v Česku registrovaná tisková agentura Medium-Orient, zakladatelka Caucasus Times.
Označení, které přiděluje ministerstvo spravedlnosti, vede předně k ekonomické likvidaci médií. Kvůli povinnému doplnění každého článku formulkou „materiál byl vytvořen zahraničním agentem“ přicházejí o inzerci, a tudíž i o příjmy. Značně také ztěžuje samotnou žurnalistickou činnost a znemožňuje novinářům ucházet se o místa ve státní správě.