Nelze najít větší kontrasty státníků, srovnává svět Václava Havla s Kim Čong-ilem

„Je ostudné, že úmrtí jednoho z nejděsnějších vůdců, Severokorejce Kim Čong-ila, zastíní úmrtí jednoho z nejlepších mužů: Václava Havla, prvního prezidenta postkomunistického Československa a později České republiky,“ začíná komentář na serveru Foreign Policy.

Komentář v Los Angeles Times k tomu poznamenává: Kim Čong-il si objednával z Tokia kuchaře na šuši a z Itálie jiného, aby mu připravoval pizzu, zatímco jeho zemi svíral hladomor, během něhož zemřelo až dva milióny lidí. Sám měl sbírku 20 000 hollywoodských či jihokorejských filmů, zatímco svému lidu je pod pohrůžkou umístění v kárném táboře zakazoval. Ekonomiku dovedl na dno, ale pokračoval v nákladném jaderném programu. Jinými slovy, naprosto postrádal soucit s lidmi.

To ale podle listu není možná až tak překvapivé: Kima si lid nevybral, vedení země zdědil po otci.

„Teď ho srovnejte s Václavem Havlem, dlouholetým disidentem, z něhož se stala hlava České republiky. Havlova cesta k moci byla zcela odlišná. Strávil pět let ve vězení za to, že se postavil státním autoritám. Když nebyl vězněn, žil pod neustálým dohledem tajné policie. Stal se jedním z nejdůvěryhodnějších morálních hlasů své země. Když skončila komunistická nadvláda, stal se prezidentem – váhavě, jak říkal,“ shrnuly Timesy.

„Nemusíme stranit jednomu ani druhému, chválit Havlovo působení, nebo dokonce démonizovat každý Kimův krok, abychom neuznali, jak odlišnými druhy vůdců byli. Havel pomohl transformovat svoji zemi, vedl ji z jedné éry do druhé a pomohl lidu ve smiřování s minulostí. Jeho obliba rostla a padala, ale málokdo by mu upřel jeho odhodlání pro jeho zemi. U Kima už tomu tak není,“ píše se v komentáři.

„Generace z doby studené války odchází, ať už to byli ti, kdo svrchu vládli, anebo ti, kdo se jim zespod stavěli. Můžeme jenom doufat, že rozpory, které z té doby přetrvávají, také brzy skončí,“ shrnul server Huffington Post.