Článek
Liberijští vojáci brání lidem z oblastí Grand Cape Mount a Bomi v přístupu do hlavního města Monrovie, zastavují především obchodníky. Oba regiony jsou přitom životně závislé na dodávkách zboží a potravin z Monrovie. Města Robertsport a Tubmanburg jsou odříznuta. V druhém už docházejí zásoby rýže.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Šéf liberijské Národní asociace pracovníků ve zdravotnictví upozornil, že pokud bylo nezbytné vyhlásit výjimečný stav, lidé měli dostat víc času se na něj připravit. Mnozí zdravotníci kvůli tomu utekli z klinik a ty musely být uzavřeny.
Liberijská prezidentka Ellen Johnson Sirleafová, která vyhlásila devadesátidenní výjimečný stav v noci na čtvrtek, varovala, že uzavření klinik může mít závažné následky. Nebudou ošetřováni lidé s tyfovými horečkami a malárií, které se objevují právě v nastávajícím období dešťů.
V sousední Sieře Leone šéf policie, pod kterého spadají východní okresy, uvedl, že vojáci dokončili plnou blokádu regionů Kenema a Kailahun: „Žádným vozidlům ani lidem nebude dovoleno do regionů vjet nebo je opustit.“ Výjimka platí pro ty, kdo budou přivážet potraviny a zdravotnický materiál.
Ebola
Ebola je smrtelné virové onemocnění patřící do skupiny krvácivých horeček, kam patří i marburgská horečka. Mortalita činí v závislosti na kmeni padesát až devadesát procent. Nejnebezpečnější je Ebola Zaire.
Filovirus eboly byl poprvé zjištěn v roce 1976. Nemoc dostala jméno podle řeky Ebola v Demokratické republice Kongo (tehdejší Zaire).
Nemoc se projevuje vysokými horečkami, bolestmi svalů i kloubů a bolestmi břicha. Časté je zvracení a prudké průjmy i krvácení do trávicího traktu a nakonec ze všech tělesných otvorů. Těžce jsou poškozeny vnitřní orgány, zejména játra.
Lék proti nemoci neexistuje, virus nereaguje na léčbu interferonem ani na virostatika. Důležité je zabránit ztrátě tekutin a snižovat krvácivost pomoci koagulantů.
Epidemie byly zaznamenány v Demokratické republice Kongo, v Gabonu, v Súdánu a v Ugandě i v Pobřeží slonoviny a naposled v Guineji.
Virus se přenáší mezi nemocnými při těsném kontaktu, zejména pomocí slin nebo krví.
Předpokládá se, že se lidé nakazí, když pojídají divoká zvířata, která jsou přenašeči viru. Spekuluje se, že rezervoárem mohou být netopýři. Virus se přináší na primáty, nejčastější je u šimpanzů požírajících maso, i na psy, u nichž se nemoc nevyvine, a na prasata, u nichž nemoc propuká. Kromě přenosu blízkým kontaktem se u zvířat nevylučuje ani přenos vzduchem.