Článek
Konžská vláda tvrdí, že M23 je stínovou skupinou, kterou financuje Rwanda s cílem destabilizovat situaci v Kongu. Vzbouřenci z M23 dali v pondělí vládě 24hodinové ultimátum, ve kterém slíbili pokračování bojů, pokud s nimi vláda nezahájí jednání. Uvedli, že jejich vojenské akce jsou důsledkem odmítnutí vlády dodržovat závěry z mírových jednání z března 2009, podle nichž měli být povstalci integrováni do armády, uvedla ČTK.
Skupina M23 povstání proti vládě zahájila letos na jaře poté, co z konžské armády zběhly stovky vojáků. Podle OSN povstalce vojensky podporují sousední Rwanda a Uganda. Obě země to ale popírají.
Kongo bylo na přelomu tisíciletí účastníkem velké africké války, v níž bojovalo devět zemí a 25 různých ozbrojených skupin. Konflikt z let 1998 až 2004 si podle některých odhadů vyžádal až čtyři milióny obětí.
Jednou z příčin války byla genocida ve Rwandě z roku 1994, jejímiž oběťmi byli Tutsiové, které programově vraždili Hutuové. Část Tutsiů tehdy utekla do Konga, které se pro ně stalo základnou. Tutsiové se ale pokoušejí získat vliv i v Kongu, kde se postavili v roce 1997 proti tehdy vládnoucímu prezidentovi Laurentu Kabilovi. Kabila, kterému pomohli získat moc, když se podíleli na svržení zairského prezidenta Mobutua Sésé Seka, je tak začal odstavovat.
Přestože Rwanda slíbila v rámci příměří stáhnout své vojáky ze země, když Kongo odzbrojí hutské milice, které se vytvořily poté, co byla svržená brutální hutská vláda ve Rwandě, nestalo se tak. Rwandské povstalecké skupiny v Kongu stále působí a jejich aktivita v posledních měsících zesílila.