Článek
Mluvčí severokorejského výboru pro Mírové sjednocené vlasti řekl agentuře KCNA, že průmyslová zóna může být uzavřena, pokud její existenci bude používat Jih k nátlaku proti Severu: „Bude-li jihokorejská loutková strana a konzervativní média pokračovat ve vytváření zmatků a žvanění o zóně, můžeme podniknout tvrdé opatření v podobě stažení všech našich pracovníků z ní.“
BEZ KOMENTÁŘE: KLDR uzavřela vstup do společné průmyslové zóny s JihemVideo: Reuters
Mluvčí také zmínil, že by se zóna zase mohla vrátit k původnímu účelu, dříve oblast sloužila jako vojenská základna: „Pro loutkovou stranu by bylo dobré pozorovat, co to znamená, mějte na paměti, že Kesongský průmyslový komplex leží jen čtyřicet kilometrů od Soulu.“
Mluvčí také uvedl, že zóna může zkrachovat.
Zóna vznikla v roce 2003 v době oteplování vztahů mezi Korejemi. Záměr vyhovoval oběma stranám. Jih mohl využívat levné severokorejské pracovní síly, a udržet tak nízké ceny svého zboží na světových trzích bez toho, aby se výroba přesunula do Číny a jiných zemí s levnou pracovní silou, Sever zase získával potřebné peníze. Loni se v zóně vyrobilo zboží za 470 miliónů dolarů a 123 jihokorejských firem zaplatilo na mzdách severokorejským zaměstnancům 80 miliónů dolarů. Projekt jako takový podle agentury Reuters vydělává každý rok severokorejské ekonomice téměř dvě miliardy dolarů.
Jihokorejští řidiči čekají u přechodu do Kesongu
Průmyslový park je v soukromém vlastnictví, provozuji ho firma Hyundai Asan, která je součástí společnosti Hyundai Group, a firma Korea Land Corporation. Na provozu komplexu se podílejí vlády Severní i Jižní Koreje. Jihokorejské firmy dostaly pobídky od jihokorejské vlády, aby do parku přesunuly svou výrobu. Získaly mimo jiné pojištění před politickým rizikem, z něhož mají být uhrazeny případné ztráty investic. Jihokorejská vláda by tak při uzavření zóny čelila problému s vyplácením stamiliónů dolarů firmám, které v Kesongu podnikají.