Hlavní obsah

KLDR kritizuje Jižní Koreu kvůli nákupu stíhaček F-35

Pchjongjang

Severní Korea ve čtvrtek ostře zkritizovala Jižní Koreu, že si koupila americké bojové letouny páté generace F-35A. Podle ní jde o extrémně nebezpečný krok. Pořízení těchto bojových letadel páté generace, která jsou obtížně zjistitelná radary, považuje za „extrémně nebezpečnou akci, která spustí naši reakci“.

Foto: Profimedia.cz

Bojové letadlo páté generace F-35A Lightning II

Článek

Jihokorejské úřady jsou drzé a ubohé, když hlasitě mluví o usmíření a spolupráci mezi Severem a Jihem a současně nakupují další zbraně od Spojených států, uvádí se v prohlášení, z něhož citovala oficiální severokorejská tisková agentura KCNA, to uvedl nejmenovaný vysoký představitel severokorejského ministerstva zahraničí.

„Není prostor pro pochyby o tom, že dodávka stíhaček F-35A, které jsou označovány za 'neviditelnou smrtící zbraň', má sloužit k zajištění vojenské převahy nad sousedními zeměmi v regionu a především otevřít bránu k invazi na Sever v době mimořádných událostí na Korejském poloostrově,” píše se v prohlášení severokorejského ministerstva zahraničí.

„My tudíž nemáme jinou možnost, než vyvinout a otestovat speciální výzbroj určenou ke zničení smrtících zbraní, jimiž se posílil jih Koreje,“ uvedlo dále ministerstvo. Odhalit letadla kategorie stealth je však obtížné, jde to buď pasivními radary, nebo radary vysílajícími na delších vlnách, jako byly ty druhoválečné. Ty se ovšem snadno likvidují protiradarovými raketami.

První dva stroje F-35A převzala Jižní Korea v březnu. Během letoška dorazí další. Do roku 2021 Soul dostane od Spojených států celkem 40 objednaných letounů F-35.

Válka neskončila

Severní a Jižní Korea zůstávají od války z let 1950-1953 technicky ve válečném stavu, protože konflikt skončil jen příměřím, nikoliv podpisem řádné mírové smlouvy. Loni se vztahy mezi oběma Korejemi výrazně zlepšily, když severokorejský vůdce Kim Čong-un pozastavil jaderné testy a vydal se na cestu diplomacie.

Optimistické předpoklady, že se podaří rychle uzavřít mírovou smlouvu, ale vyprchaly, i když se loni konaly tři summity Kim Čong-una a jihokorejského prezidenta Mun Če-ina. Letos v únoru skončila bez výsledku i schůzka Kima s americkým prezidentem Donaldem Trumpem.

Naději na další posun ve váznoucích jednáních o severokorejském jaderném programu přineslo až náhlé setkání Kima a Trumpa v demilitarizované zóně.

Podpis mírové smlouvy není zřejmě možný bez USA, protože Spojené státy jsou podepsány jako velitelská země sil OSN na dohodě o příměří z roku 1953, kterou Jižní Korea nepodepsala.

Výběr článků

Načítám