K Tchaj-wanu se přiblížil rekordní počet 38 čínských vojenských letadel

Tchajwanské ministerstvo obrany nejdříve informovalo, že tchajwanské bojové letouny vzlétly proti 18 stíhačkám J-16 a čtyřem Su-30, dvěma bombardérům H-6, které mohou nosit i jaderné bomby, a jednomu protiponorkovému letounu Y-8.

V sobotu ráno pak ministerstvo dodalo, že mise z páteční noci se zúčastnilo dalších 13 čínských strojů, deset J-16, dva H-6 a jeden letoun vybavený systémem včasné výstrahy KJ-500.

První skupina se pohybovala jihozápadně od ostrova na hranici jeho vzdušného prostoru, druhá se večer přiblížila k ostrovu na severovýchodě. Vzdušný prostor Tchaj-wanu sahající 20 km od pobřeží ani jedna skupina nenarušila.

Ministerstvo sdělilo, že Tchaj-wan nasadil svou techniku, aby odradil a monitoroval čínské stroje. První skupina čínských letounů letěla v oblasti poblíž Prataských ostrovů, přičemž nejblíže se k atolu dostaly dva bombardéry. Druhá skupina proletěla nad průlivem, který odděluje Tchaj-wan od Filipín, což je klíčová vodní cesta spojující Pacifik a Jihočínské moře.

Tchaj-wan, který Čína považuje za svou vzbouřeneckou provincii, si v uplynulém roce stěžoval na opakované manévry čínského letectva poblíž ostrova. Často se tak dělo v jihozápadní části obranné zóny poblíž Prataských ostrvů, které ovládá Tchaj-wan.

Předchozí největší průnik do tchajwanského vzdušného prostoru se odehrál v červnu, kdy se na něm podílelo 28 čínských letounů.

Čína považuje ostrov Tchaj-wan za svou součást a hrozí mu vojenským zásahem v případě vyhlášení nezávislosti. Tchaj-wan přesto funguje od roku 1949 de facto nezávisle, má vlastní vládu a demokratické zřízení, zatímco v Číně pokračuje režim jedné strany.

Čínský prezident Si Ťin-pching odmítl vyloučit, že by proti ostrovu nepoužil sílu. „Si Ťin-pching instruoval čínskou Lidovou osvobozeneckou armádu, aby zvýšila svou připravenost a připravila se na válku v realistických bojových podmínkách,” připomněl analytik z organizace RAND Derek Grossman.