Článek
Zemětřesení zasáhlo Japonsko 11. března ve 14:45 místního času (6:45 SEČ). Otřesy trvaly zhruba dvě minuty. Během zemětřesení došlo k 900 otřesům, z toho 60 bylo silnějších než stupeň šest a nejméně tři silnější než stupeň sedm.
Panoramatická fotografie města Kesennuma v prefektuře Miyagi - nahoře 15. března 2011, dole 6. března 2012
Příčinou zemětřesení bylo uvolnění obrovského tlaku v místě, kde se Pacifická deska nasouvá pod desku Honšú. Pacifická deska se pohybuje velice rychle a vyvíjí tak obrovský tlak na mnohem menší desku Honšú. Tlak se čas od času uvolní v podobě zemětřesení.
V oblasti Toni v prefektuře Iwate vyrostla trávě na místě, kde nedávno ležely trosky. Snímky jsou z 2. dubna a 9. září.
Mnohem větší zkázu než samotné zemětřesení s sebou přinesly následné vlny tsunami, které zasáhly nejen japonské pobřeží. Tsunami zasáhla prakticky všechna pobřeží Pacifiku včetně 17 000 km vzdáleného Chile.
Tsunami Japonsku přivodila obrovské škody, zdevastovala celé oblasti, místy až 15km do vnitrozemí, a vymazala celá města z mapy.
Také letiště Sendaj zaplavila voda. Snímky jsou z 11. března, 3. června a 6. září.
Katastrofou byly zasaženy japonské jaderné elektrárny, čtyři ze 17 se automaticky zastavily. V prvním reaktoru jaderné elektrárny Fukušima 1, která byla vážně zasažena vlnou tsunami, selhalo nouzové chlazení a vybuchl nahromaděný vodík. Následujícího dne došlo k přehřívání prvního i druhého reaktoru.
Japonsko rok po tragédii
V důsledku loňské havárie jaderné elektrárny Fukušima Japonsko drasticky přehodnotilo přístup k jaderné energii. Byl pozastaven provoz 52 z 54 jaderných elektráren a země, která byla po mnoho desetiletí závislá na jaderné energii, radikálně omezila svůj jaderný sektor.
Město Yamada v prefektuře Iwate, horní snímek je ze 14. března 2011, jen pár dní po ničivém zemětřesení, spodní snímek ukazuje aktuální stav 1. března 2012 v té samé oblasti.
Ještě na začátku loňského roku by byl tento směr pro zemi nepředstavitelný. Z jaderných zdrojů země pokrývala skoro třetinu energetické spotřeby a plánovala výstavbu dalších 14 atomových elektráren do roku 2030. Uzavření skoro všech jaderných elektráren přimělo dodavatele elektřiny ke znovuzprovoznění odstavených elektráren na ropu a plyn. Japonsko ale musí tyto suroviny dovážet a platí za ně vysoké ceny. Japonci, kteří byli hlavně v létě zvyklí na neustále zapnuté klimatizace, se musí smířit s nedostatkem elektřiny.
Město Minamisanriku v prefektuře Miyagi, horní snímek je z 13. března 2011, spodní ze 7. března 2012.
Okolí Fukušimy bylo pověstné vynikajícím ovocem. Dnes jsou sady zamořeny radiací, ovoce nikdo nekupuje a farmáři krachují. Dekontaminace sadů ničemu nepomůže. I dekontaminované sady totiž mohou být opět znečištěny radioaktivním prachem, který s sebou přinese vítr z lesů v okolních horách. To neplatí jen o přilehlých oblastech, ale o celém území.
Podle AFP Japonci nevěří vládnímu testování potravin. Až do loňského roku věřili, že nakupují bezpečné potraviny. Objevilo se mnoho případů, kdy byly k prodeji kontaminované potraviny, například hovězí poté, co dobytek snědl kontaminované seno, jeden druh rýže v supermarketech prokázal vysokou hladinu cesia. Tato radioaktivní látka se objevila dokonce i v kojeneckém mléku.
Jedna z hlavních ulic ve městě Kamaishi, prefektura Iwate, nahoře 13. března 2011, dole stejná lokalita o rok později, 3. března 2012.
Jedovaté radioaktivní částice pronikly do ovzduší, plodin v blízkosti elektrárny i do vod, kde se lovily ryby. Vláda zakázala hovězí, mléko, houby i některé druhy listové zeleniny. Přijatá opatření zákazníky nijak neuklidnila, přestali nakupovat jakékoli produkty z postižené oblasti, ryby například raději pořizují v zahraničí. Farmářům tak zůstala pole plná úrody, o kterou ale nikdo nestojí, a rybářům ryby s nulovou hodnotou.
Oblast ve městě Rikuzentakata, prefektura Iwate, vlevo den po ničivém zemětřesení a tsunami - 12. bžezna 2011, vpravo téměř rok poté, 3. března 2012.
Víra okolních zemí v kvalitu a bezpečnost japonských zemědělských produktů, které se dříve těšily oblibě, poklesla a osm států včetně Číny a Jižní Koreje dodnes nepovoluje dovoz některých druhů zeleniny, která pochází se severního a východního Japonska.