Francie uznala vládu libyjských vzbouřenců, NATO zasáhne s mandátem OSN

Generální tajemník NATO Anders Fogh Rasmussen po schůzce ministrů obrany zemí NATO řekl jasně: „Musí být jasný mandát OSN. Uvědomuje si citlivost regionu. Operace musí mít jasný právní mandát a silnou regionální podporu. Pomoc by měla přijít na základě konkrétního požadavku."

Rasmussen tak vyloučil unáhlené a jednostranné akce, i když potvrdil přípravy aliance na zásah. „NATO se má na pozoru a je připraveno jednat. Ministři se shodli, že další plánování bude nezbytné.“

Současně zdůraznil: „Organizace je jednotná".

Před schůzkou se lišil pohled USA a Británie s Francií, které chtěly rychle zavést bezletové zóny. Nadšení pro jejich brzké zavedení mírnil šéf Pentagonu Robert Gates: "Aliance posuzuje různé varianty zásahu a volí vyčkávací postoj."

„Pokračujeme v plánování,“ řekl Právu v dějišti schůzky Gatesův mluvčí Geoff Morrell. Šéf NATO Anders Fogh Rasmussen už  úvodem schůzky upozornil na rostoucí počet civilních obětí a možnost, že se vláda plukovníka Kaddáfího dopustila zločinů proti lidskosti.

K možnému zásahu ale uvedl:„Jakákoli operace, kterou podnikneme, musí respektovat tři zásady: existenci prokazatelné potřeby pro akci NATO, jasný právní základ, a rozhodnou regionální podporu. Pak jsme připraveni pomoci."

Dodal, že nepřetržité monitorování dění v Libyi aliančními letadly AWACS ještě „neznamená, že dnes rozhodujeme uskutečnit konkrétní kroky. Znamená ale, že velmi pozorně sledujeme, co libyjský režim dělá vlastním lidem“.

Český ambasador v NATO Martin Povejšil v rozhovoru pro Právo řekl, že akci by spustila jen „plošná vojenská akce Káddafího bezpečnostních sil proti opozici a civilnímu obyvatelstvu s masovými ztrátami na životech“

Velmi zdrženlivý byl šéf německé diplomacie Guid Westerwelle, který prohlásil: "Nechceme být zataženi do války na severu Afriky."

„Zásah pozemních sil nebo jakákoli intervence byla mimo jakoukoli diskusi. Nikdo to neprosazoval, a někteří řekli, že to nepřichází v úvahu,“ komentoval jednání český ministr Alexandr Vondra.

Kancelář francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho ve čtvrtek uvedla, že Paříž uznala opoziční libyjskou radu jako legitimní představitele země.

Francie uvedla, že svým krokem reagovala na středeční prudké boje, kdy Kaddáfí nasadil bombardéry a tanky.

Podle českého ministra zahraničí Karla Schwarzenberga je to předčasný krok. Nechystají se k němu ani Itálie a Španělsko. Alespoň do té doby, než Evropská unie najde k situaci v Libyi jednotný postoj.

Nizozemský ministr zahraničí Uri Rosenthal  uvedl tvrdě: "Ještě není jasno ohledně těch opozičních skupin v a okolo Benghází."

Evropský parlament ve čtvrtek požádal vysokou představitelku EU pro zahraniční a bezpečnostní politiku Catherine Ashtonovou, aby uznala Prozatímní národní radu jako orgán, který zastupuje libyjskou opozici. Poslanci také vyzývají členské státy, aby byly připraveny na případné bezletové zóny.

Usnesení, které dále vyzývá k účinné pomoci uprchlíkům, bylo podpořeno absolutní většinou hlasů.

"Vlády členských států EU musí být připravené na rozhodnutí Rady bezpečnosti OSN o dalších opatřeních, včetně možnosti zřízení bezletové zóny, v souladu s mandátem OSN, ve spolupráci s Ligou arabských států a Africkou unií," zdůraznili poslanci v široce podporovaném usnesení.

I ve čtvrtek pokračovaly útoky provládních sil na ropný přístav Rás Lanúf. Bombardována byla i Briga a pokračují střety u Zavíji.

O eskalaci bojů svědčí i to, že předseda Mezinárodního výboru červeného kříže označil konflikt jako občanskou válku s hrozivě rostoucím počtem civilních obětí.

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov ve čtvrtek varoval světové mocnosti před vměšováním do záležitostí násilím zmítané Libye a dalších afrických zemí. Toto zasahování označil za nepřijatelné. Prezident Dmitrij Medvěděv zároveň podepsal výnos, jímž se zakazují ruské dodávky zbraní do Libye.