Článek
Ztráty potvrdil mluvčí námořní pěchoty generál Emmanuel Salamat agentuře GMA News. Podle něj bitva v Barangay Lilod Madaye začal v pátek ve 3:30 a trvala 16 hodin.
Podle místního webu Rappler se námořní pěchotě v pátek podařilo během celodenního boje zmenšit oblast, kterou ve městě drží radikálové ze skupiny Maute. Vojsko za to ale zaplatilo vysokou cenu třinácti padlých. Počet obětí dosavadních bojů z řady armády a policie tak vzrostl na 58.
Vůdci vzbouřenců jsou prý mrtví
Počet zabitých vzbouřenců není znám, ale v bitvě jich mělo být podle filipínského generála Rastituto Padilla zabito 138. Mluvčí armády Jo Ar-Herrera dodal, že zřejmě oba zakladatelé skupiny Maute Omar a Adbdulláh Mautovi jsou po smrti: „Stále čekáme na potvrzení této zprávy, ale jsou tu silné náznaky.“
Podle GMA jsou vzbouřenci vyzbrojení raketovými granátomety a kladou improvizované nástražné nálože. Ve svých řadách mají také snipery.
Armáda, kterou podporuje letectvo, chce město osvobodit do 12. června, kdy se v zemi slaví den nezávislosti. Bude to však obtížný úkol, na 200 radikálů stále ještě drží oblast o rozloze dvou kilometrů čtverečních, kde je také uvězněno několik set obyvatel. Boje v tak rozsáhlé zastavěné oblasti jsou přitom velmi komplikované. [celá zpráva]
Americká pomoc
Filipínské armádě proto pomáhají Američané, sdělil podle agentury Reuters v sobotu mluvčí filipínské armády. Informaci předtím agentuře oznámil také zástupce americké ambasády v Manile. „Nebojují. Pouze poskytují technickou podporu,” řekl mluvčí Jo-Ar Herrera. O pomoc v boji o Marawi, který trvá už tři týdny, podle zástupce amerického velvyslanectví požádala filipínská vláda.
Nad městem byl podle agentury Reuters v pátek spatřen americký průzkumný letoun P3 Orion. Nic ale nenasvědčuje tomu, že by Spojené státy do akce zapojily také pozemní jednotky.
Původně dvousettisícové město Marawi obsadily kolem 23. května stovky bojovníků, kteří přísahali věrnost IS. Ve městě vyvěsily vlajky Islámského státu.
Podle vládních zdrojů jsou mezi nimi bojovníci z Indonésie, Malajsie, Indie, Saúdské Arábie, Čečenska a Maroka. Obsazení města vyvolalo obavy, že ultraradikální organizace získává základnu v jihovýchodní Asii. [celá zpráva]
Boje o Marawi se rozhořely po neúspěšném zásahu bezpečnostních složek na úkryt vůdce jiné velitele teroristické skupiny Abu Sayyafa Isnilona Hapilona. Na pomoc mu přišla ozbrojená skupina Maute.
Americká pomoc přichází po měsících ochlazení vztahů mezi Filipínami a USA. Kontroverzní filipínský prezident Rodrigo Duterte se před časem vyjadřoval nepřátelsky vůči Washingtonu a hrozil, že americké vojáky ze země vyžene. Obracel se přitom k Číně. Vztahy se urovnaly po nástupu amerického prezidenta Donalda Trumpa do funkce.
Washington vyslal příslušníky zvláštních sil na Mindanao už v roce 2002. Měli tam za úkol školit filipínské kolegy bojující proti radikálům z Abu Sayyafa a na základě tohoto programu bylo na ostrově až 1200 amerických vojáků. Mise byla přerušena v roce 2015, v oblasti ale zůstala malá skupina Američanů poskytující logistickou a technickou podporu.