Článek
Jednou z nich je francouzská europoslankyně Marie-Pierre Vedrenneová, která má dorazit na Tchaj-wan coby členka Výboru pro mezinárodní obchod (INTA) v prosinci. „Reakce (Číny) naše plány nezmění,“ podotkla.
Ostrov má v říjnu navštívit i delegace z německého Bundestagu. „Demokracie by teď měly držet při sobě,“ potvrdil webu Taipei Times poslanec Holger Becker, jeden z účastníků.
Zákonodárci mají „povinnost a právo podnikat cesty na podporu svobody a demokracie“, přidalo se uskupení Klub Formosa, sdružující evropské pro-tchajwanské politiky.
Tchaj-wan obsadíme jen v krajním případě, vzkazuje Čína
Čína v pátek uvalila sankce na Litvu, jejíž delegace z ministerstva dopravy ostrov navštívila tento týden. Litva už loni odstoupila od rámcové spolupráce mezi Čínou a zeměmi střední a východní Evropy, tzv. formátu 16+1 (členem je i Česko), protože jí účast nepřinesla požadované ekonomické výsledky. Ve čtvrtek pak formát opustily také Lotyšsko a Estonsko.
Svoboda a provokace
Vyjma europoslanců však Unie jako taková zareagovala na čínské manévry spíše zdrženlivě. Brusel neoficiálně přiznává, že přílišné zasahování do tak citlivé otázky by Evropě neprospělo. Napětí v Tchajwanském průlivu vidí jako spor mezi USA a Čínou a monitoruje pouze, aby nedošlo k narušení globálních dodavatelských řetězců.
Lotyšsko a Estonsko odstupují od spolupráce s Čínou, Česko je členem skupiny dál
Spojené státy, které se snaží, aby region zůstal pod jejich kontrolou, už oznámily, že jejich vojenské lodě budou nadále proplouvat Tchajwanským průlivem, aby tím demonstrovaly princip tzv. svobody plavby – anebo chtějí, jak před lety prohlásil nejmenovaný představitel amerického námořnictva, „ukázat, kdo je tu pánem“.
„Jaká by ale asi byla reakce USA, kdyby Čína podobně projektovala svou moc v Mexickém zálivu? Nepovažovali by to Američané za provokaci a hrozbu?“ ptá se Mark Valencia z Národního institutu pro studia Jihočínského moře v čínském Chaj-nanu.