Článek
Obžaloba ho viní mimo jiné ze špionáže ve prospěch Kataru, spiknutí s palestinským radikálním hnutím Hamás za účelem destabilizace země či z organizace hromadného útěku z vězení v roce 2011.
V souvislosti s kauzou hromadného útěku z vězení v roce 2011 bylo k hrdelnímu trestu odsouzeno kromě Mursího i dalších 105 členů Muslimského bratrstva, informovala agentura Reuters.
Jako všechny ostatní hrdelní rozsudky musí i tento trest smrti potvrdit velký muftí, který je nejvyšší náboženskou autoritou v zemi.
Mursí stanul v čele Egypta v roce 2011 po prvních svobodných volbách uspořádaných po svržení režimu Husního Mubaraka. Muslimské bratrstvo, k němuž patřil, zvítězilo i v parlamentních volbách. Pak ale přišel zvrat vedený armádními špičkami pod vedením současného prezidenta Abdal Fattáha Sísího, jenž vyústil ve zbavení moci Mursího, jeho zatčení a postavení bratrstva mimo zákon.
Mursí už v dubnu dostal trest dvaceti let vězení za podněcování násilí. První demokraticky zvolená hlava státu byla uznána vinnou z podněcování násilí při protestech proti vládě v prosinci 2012. I za to Mursímu hrozil trest smrti. Spolu s ním bylo na dvacet let odsouzeno dalších dvanáct lidí.
Soudy mezitím uložily tresty také desítkám dalších členů Muslimského bratrstva včetně duchovního vůdce Muhammada Badího, který má stanout na popravišti.