Dlouhá válka v Afghánistánu v číslech: Byla drahá a vyžádala si tisíce mrtvých

Spojené státy vtrhly do Afghánistánu v říjnu 2001 poté, co vláda Tálibánu odmítla vydat Američanům po útocích z 11. září na New York a Washington šéfa Al-Káidy Usámu bin Ládina. Nálety zahájili Američané s britskou podporou 7. října 2001.

Zapojit do operace Trvalá svoboda se už tehdy rozhodly Kanada, Austrálie, Nový Zéland, Německo, Itálie a Francie, načež se postupně přidávaly další země.

O dvanáct dnů později byla zahájena pozemní invaze, na které se podílela Severní aliance, která s Tálibánem bojovala už předtím.

Herát byl dobyt 12. listopadu. Vláda Tálibánu padla 9. prosince, když se vzdaly jeho jednotky v Kandaháru. Jeho zakladatel a šéf mulla Umar uprchl do Pákistánu. Uniknout po tvrdých bojích o jeskynní komplex Tora Bora však dokázal v prosinci 2001 i Usáma bin Ládin.

I když byla v březnu 2002 spuštěna operace Anakonda proti zbylým bojovníků Al-Káidy a Tálibánu, úsilí koaliční mise se už soustředilo na ustavení vlády a rekonstrukci země, protože americký prezident George Bush viděl jako hlavního nepřítele Irák Saddáma Husajna. Tehdejší americký ministr obrany Donald Rumsfeld vyhlásil 1. března 2003 konec velkých bojů v zemi.

Navzdory tomu počet amerických vojáků v zemi postupně narůstal. Zatímco v roce 2002 jich bylo jen pět tisíc, o rok později už jich bylo přes 10 000 a v roce 2006, kdy se Tálibán zkonsolidoval a začal znovu útočit na jihu země, jich bylo již přes 20 tisíc. Výrazně se pak jejich počet zvýšil po nástupu Baracka Obamy do funkce, boj s terorismem v Afghánistánu totiž patřil mezi jeho priority.

V roce 2011 bylo v zemi 110 000 příslušníků americké armády. Od té doby postupně jejich počet klesal až do roku 2015, kdy jich v Afghánistánu zůstalo zhruba 7000.

Na konci roku 2014 totiž skončila mise NATO ISAF, i poté tam ovšem zůstalo 13 000 vojáků zemí NATO, aby pomáhali v boji s terorismem.

Počet koaličních sil ale začal opět růst v roce 2016, protože Tálibán zesiloval své aktivity, a v roce 2018 bylo v zemi už 15 000 vojáků. Loni, poté, co byla uzavřena mírová dohoda s Tálibánem, pak jejich počet klesl na 4000.

V Afghánistánu se vystřídalo přes 11 500 českých vojáků. ČR se zapojila do operace Trvalá svoboda v březnu 2002, kdy vyslala 250 vojáků do Kuvajtu. Na afghánském území působila jako první od května 2002 polní nemocnice

Do bojů se zapojil jako první 24. března 2004 kontingent speciálních sil složený z příslušníků 601. skupiny. Od počátku prosince 2006 čeští vojáci na čtyři měsíce převzali velení mezinárodní sil na kábulském letišti.

Působení českých vojáků se v zemi postupně rozšiřovalo, což souviselo i s působením Provinčního rekonstrukčního týmu v Lógaru. Čeští vojáci působili i ve Vardaku, kde pomáhali afghánským jednotkám, nebo v Uruzgánu, kde střežili nizozemskou základnu.

Vojenští policisté působili i v provincii Hílmand a příslušníci 601. skupiny speciálních sil v Kandaháru a v Dželalabádu.

V Afghánistánu ale působili i čeští piloti vrtulníků, kteří zajišťovali dopravu, tým, který cvičil afghánské piloty, nebo vojenští policisté. Poslední čeští vojáci ze z Afghánistánu vrátili letos na jaře.

Válka si vyžádala skoro 3600 životů koaličních vojáků, z nichž podle agentury AP 2448 připadá na americké vojáky. V zemi však zahynulo také 3846 americkou armádou najatých spolupracovníků. V akci bylo zraněno přes 21 000 amerických vojáků. Z 1144 padlých koaličních vojáků připadá nejvíce na Británii – přes 450.

Zahnulo také 14 českých vojáků, prvním byl 3. května 2007 podpraporčík Nikolaj Martynov, který zemřel při sesuvu půdy. Další byli oběťmi útoků vzbouřenců, 17. března 2007 zahynul při útoku sebevražedného atentátníka poručík Milan Štěrba. Pět životů si vyžádal sebevražedný atentát 8. července 2014 u základny Bagrám.

Poslední obětí byl psovod Tomáš Procházka zabitý 22. října 2018 při útoku afghánského vojáka na základně Šindád v provincii Herát.

Mnohem vyšší ztráty ale měly afghánské bezpečnostní síly, prezident Ašraf Ghání uváděl už v roce 2019, že za pět let jeho vlády bylo zabito 45 000 afghánských vojáků a policistů. AP pak uváděla, že od roku 2001 do roku 2019 zahynulo přes 66 000 afghánských vojáků a policistů.

Velký dopad měla afghánská válka na civilisty. Celkový počet obětí není znám, ale mise OSN UNAMA, která počet obětí monitorovala od roku 2009, uváděla, že celkem bylo mrtvých a zraněných 111 000, přičemž většina obětí připadala na útoky vzbouřenců, kteří používali improvizované nálože, ale také útočili na mikrobusy. Řadu obětí si vyžádaly i nálety. Podle AP zemřelo 47 245 civilistů.

Watsonův Institut Brownovy univerzity ale uvedl, že do dubna 2021 zemřelo v důsledku války přes 71 tisíc afghánských a pákistánských civilistů. Zabito mělo být 51 191 vzbouřenců.

Spojené státy vydaly na válku v Afghánistánu přes bilion dolarů (22 bilionů korun). Studie Watsonova Institutu z roku 2019 uváděla, že válka v Afghánistánu a s ní spojené operace proti základnám Tálibánu a Al-Káidy v Pákistánu činily 987 miliard dolarů, do nichž jsou započítány i výdaje na fiskální rok 2020.

Nejvyšší byly výdaje v letech 2010 až 2012, kdy bylo v zemi přes 100 tisíc amerických vojáků, což si vyžádalo ročně 100 miliard dolarů. V roce 2018 klesly roční výdaje na 45 miliard dolarů.

Velká Británie a Německo, což byly země s druhým a třetím největším počtem nasazených vojáků v Afghánistánu, stála válka 30, respektive devět miliard dolarů.

Navzdory mírové smlouvě s Tálibánem slíbily USA a další země NATO podporovat afghánské vládní síly čtyřmi miliardami dolarů ročně až do roku 2024. NATO ještě letos poslalo do Afghánistánu dodávky a vybavení za 72 milionů dolarů.

Tyto platby sice skončí, ale výdaje za blízkovýchodní misi budou pokračovat: za zdravotní péči o válečné veterány, ale do budoucna také za jejich pohřby.

Většina z celkové sumy peněz šla na operace proti teroristům a vzbouřencům, ale značné prostředky si vyžádaly také výstroj, menáž, zdravotní péče a benefity. USA také od roku 2001 utratily za rekonstrukci země 143,6 miliardy dolarů, z nichž 88,3 miliardy šlo na výstavbu afghánských bezpečnostních sil, poskytl je Pentagon, americké ministerstvo zahraničí a USAid.

Asi 39 miliard bylo vyčleněno na rozvojové projekty, část peněz šla i na humanitární pomoc a boj proti drogám, protože Afghánistán je jedním z hlavních producentů opia. Část prostředků ale zmizela, některé byly použity na úplatky, včetně úplatků pro různé místní kmenové vůdce, ale i pro vzbouřence, aby umožnily projet kolonám se zásobami. Některé peníze byly také rozkradeny.