Článek
Řada buddhistických mnichů zahájila hladovku v reakci na obsazení svých klášterů bezpečnostními složkami, dva z nich se podle agentury AP pokusili o demonstrativní sebevraždu.
"Všude vládne chaos. Lidé mají v rukou hole a kameny a zapalují policejní i vojenská auta," citovala agentura DPA svědkyni nepokojů, která si přála zůstat v anonymitě. Podle ní se museli policisté před postupujícím davem asi tisíce Tibeťanů stáhnout. Hlavní městské tržiště skončilo v plamenech, stejně tak některé obchody.
:. Protesty v Lhase pokračují pátým dnem.foto: ČTK/AP
"Někteří (protestující) jsou rozzuření, jiní vyděšení. Bezpečnostní složky prohledávají domy a hledají skrývající se mnichy," řekl agentuře Reuters jeden obyvatel města. Na největším náměstí Lhasy podle něj také stojí několik čínských tanků. Provoz vlaků byl přerušen.
Protesty se změnily v násilné poté, co se policie snažila zastavit průvod mnichů před místní svatyní. K těm se pak podle svědků přidali další lidé.
Kromě dvou mrtvých je hlášen neupřesněný počet zraněných na obou stranách. Dva mniši, kteří si ve čtvrtek podřezali demonstrativně žíly, jsou v kritickém stavu.
Největší protesty za 20 let
Protesty v Lhase, které začaly počátkem týdne, jsou největší za poslední dvě dekády. V pondělí si Tibeťané připomínali 49. výročí neúspěšného protičínského povstání, po kterém duchovní vůdce dalajláma musel odejít do indického exilu.
Tibet pod nadvládou Číny
Čínská armáda obsadila Tibet, který považuje za historickou součást svého území, v roce 1951. Peking podle kritiků potlačuje tradiční kulturu Tibeťanů řízeným přílivem etnických Chanů. Čína argumentuje potřebou ekonomického rozvoje, který armádní invaze nastartovala.
Po povstání z roku 1959, které Čína potlačila, ze země do Indie odešel tibetský duchovní vůdce dalajláma. Na 80 000 Tibeťanů ho následovalo. Usilují o samostatnost Tibetu nebo přinejmenším o jeho výraznou autonomii v rámci Číny.
Policie uzavřela největší tamní buddhistické kláštery a pozatýkala desítky demonstrantů.