Čínu trápí rekordní výpadky proudu

Když těžařské společnosti loni v zimě zaskočilo oživení průmyslu po pandemii a zemi postihl nedostatek uhlí, dokázaly zareagovat flexibilně a rychle navýšit produkci na rekordní úroveň.

Zvýšení produkce však vedlo k růstu případů důlních neštěstí, což vládu přimělo ke změně legislativy a od března výrazně zpřísnila postihy za porušení bezpečnostních norem při těžbě. Zprávy si tehdy všiml jen málokdo, novela ale spolu s častějšími bezpečnostními kontrolami způsobila, že těžaři ztratili motivaci navyšovat produkci.

Omezená těžba ve spojení s rostoucí poptávkou po elektřině (kterou Čína získává převážně právě z černého zlata) s blížící se zimou vyhnala ceny uhlí na takovou úroveň, že většina elektráren nakupuje surovinu a vyrábí energii se ztrátou. Některé jedou na omezenou kapacitu a další rovnou dočasně zavřely, čímž se bludný kruh nedostatku elektřiny jen přiživuje.

Výpadky nyní trápí dvacítku provincií, které představují přes dvě třetiny čínského HDP. Některé obchody svítí svíčkami, na mnoha místech nefungují výtahy ani semafory a nákupní centra zavírají předčasně. Obyvatelé některých měst si stěžují, že výpadky přicházejí dříve a trvají déle a nechávají je bez topení – noční teploty na severu se přitom blíží k bodu mrazu.

Problémy již zastavily výrobu v mnoha továrnách, včetně dodavatelů firem Apple a Tesla. Omezení také silně zasáhlo ocelárny, hliníkárny a cementárny, ale i výrobce chemikálií, barviv, nábytku a sójové mouky. Podle analytiků by čínská ekonomika kvůli energetické krizi mohla letos expandovat o 7,7 procenta místo 8,2 procenta. Problémy čínských firem ovlivní i globální trhy – ohrožené jsou zvláště dodávky textilu, hraček a strojních dílů.

Na vině ale není jen zpřísnění trestů a častější kontroly, ale také rostoucí poptávka po čínském zboží ve světě (což vede firmy k navyšování produkce, a tím i spotřeby energie) a přísnější emisní standardy. Peking se letos zavázal snížit energetickou náročnost, tedy množství energie spotřebované na jednotku ekonomického růstu, zhruba o tři procenta, aby splnil klimatické cíle. Úřady v provinciích také v poslední době více vyžadují snížení emisí, když se ukázalo, že pouze deset ze 30 regionů v první polovině roku splnilo energetické cíle.

Dalším problémem je, že v Číně jsou ceny elektřiny stanovené vládou, zatímco o cenách uhlí rozhoduje převážně trh. Elektrárny si však nákup předraženého uhlí a prodej levné energie nemůžou jednoduše dovolit.

Národní rozvojová a reformní komise (NDRC), která má na starosti hospodářské plánování, už oznámila, že přijme „četná opatření na vyrovnání dodávky a poptávky“, žádné detaily ovšem nesdělila. Podle Lin Po-čchianga z Univerzity v Sia-menu existují jen dvě možnosti: buď zvednout ceny energií, a to až dvojnásobně, anebo přimět doly, aby navýšily produkci uhlí. „Ceny ale stoupnou pravděpodobně jen u energie pro průmysl,“ dodal.

Situaci zřejmě nevyřeší ani zvažované navýšení dovozu uhlí ze zahraničí. Dodávky z Austrálie, odkud Čína donedávna většinu suroviny dovážela, jsou z politických důvodů pozastaveny a efektivní alternativy chybějí: Rusko se soustřeďuje na své evropské zákazníky, indonéskou produkci uhlí zpozdily silné deště a Mongolsko čelí omezené kapacitě dopravy po silnici.