Článek
„Čína je dostatečně odhodlaná a silná na to, aby zajistila, že (Tillersonovo) burcování neuspěje. Pokud Washington neplánuje vést válku v Jihočínském moři, pak budou veškeré snahy zabránit čínskému přístupu bláhové,“ varoval list Global Times, který je v rukou vládnoucí komunistické strany.
Dále upozornil, že pokud by Tillerson a americká vláda chtěli „přinutit velkou jadernou mocnost (Čínu) stáhnout se ze svých území, pak by si měli rychle znovu utřídit své jaderné strategie“.
Jako Rusové na Krymu
Trumpův kandidát na ministra zahraničí a bývalý šéf ropného Exxon Mobilu Tillerson při slyšení v Senátu, který musí jeho nástup do funkce schválit, řekl, že Čína, která si nárokuje téměř celou mořskou oblast, se chová jako Rusko, když zabralo Krym.
„Přístup na tyto ostrovy nebude dovolen,“ uvedl bez dalších podrobností.
Oficiální reakce čínské diplomacie byla smířlivější. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lu Kang prohlásil, že Peking o konfrontaci nestojí a jde mu o spolupráci, z které budou mít prospěch obě země. Čínský státní deník China Daily však poznamenal, že pokud se postoj nové americké vlády změní, „povede to ke zničující konfrontaci Číny s USA“.
Čína v posledních letech vybudovala několik umělých ostrovů jako předsunutých námořních základen. Ranveje, které na nich postavila, jsou až tři kilometry dlouhé. Infrastrukturu doplňují radarové stanice či ubytovny. Nastupující americký prezident Trump takové kroky před časem odmítl a stavby označil za „vojenské pevnosti“.