Článek
„Skutečně se obávám, že až se za dva roky budeme ohlížet, budeme litovat tohoto rozhodnutí,“ řekl Petraeus. Výhrady mají i další velitelé, kteří byli během téměř dvaceti let zapojeni do války v Afghánistánu, podle některých však lze hrozby ze strany teroristických organizací i radikálního hnutí Tálibán zvládnout.
Petraeus se však obává, že stažení povede Tálibán k ofenzivě a zvětší se beztak velký rozsah oblastí, které nekontroluje ústřední vláda. Toho podle něj mohou využít i teroristické organizace. „Nevím, jak se můžete stahovat a současně si udržovat schopnosti, které by tam člověk chtěl mít.“
Bývalý bezpečnostní poradce Tom Donilon, který je pro stažení, protože USA čelí nové globální situaci, kdy se mění priority, říká: „Tálibán nepředstavuje mezinárodní hrozbu pro Spojené státy.“ S tím souhlasí i Petraeus, který ale hned dodal: „Nejsou to mezinárodní teroristé, ale jsou schopni umožnit mezinárodním extremistům, aby si opět vybudovali v zemi základny. Už to udělali. Viděli jsme to opakovaně a zřejmě právě teď je počet provincií kontrolovaných Tálibánem, kde je přítomna Al-Káida, dvouciferný. Toho se opravdu obávám.“
„Upřímně, ztratíme platformu, kterou poskytoval Afghánistán pro místní protiteroristickou kampaň,“ dodal k plánovanému stažení.

Generál David Petraeus v Islámábádu
Petraeus navrhl i možné řešení spočívající v omezení amerického kontingentu: „Jen se zamýšlím, jestli bychom se neměli snažit to zvládnout skromným, udržitelným a trvalým závazkem, který by mohl zajistit, že by Al-Káida a Islámský stát nemohly získat zpět bezpečná útočiště, ze kterých se bezpochyby pokusí v průběhu času přijít na to, jak podnikat operace proti nám i našim spojencům a partnerům.“
Rizika se zvažovala
Admirál ve výslužbě William McRaven, který měl na starosti operaci, při které byl dopaden Usáma bin Ládin, přiznal, že tu rizika jsou: „Ze všech rozhovorů s lidmi z vnitřních kruhů plyne, že zvažovali všechny tyto problémy. Všechny citlivé body byly představeny prezidentovi. On chápe riziko, které podstoupil.“
McRaven dodal, že pokud bude mít americká armáda stále za úkol potlačovat terorismus v Afghánistánu, tak doufá, že si Spojené státy udrží potřebné schopnosti v zemi i v oblasti, a uvedl, že se prezident ptal, jestli bude potřeba mít v zemi nějaké vojáky. Bidenovi se dostalo odpovědi, že ano: „Bude potřebovat zanechat alespoň malou stopu na letecké základně Bagrám. A budeme potřebovat malou stopu v hlavním městě. Budeme potřebovat zpravodajské zdroje.“ Je však optimista: „Myslím, že administrativa přijde na to, jak zvládat hrozbu.“
Pro stažení je i bývalý šéf tajných služeb z Obamovy éry James Clapper: „Mám velkou důvěru v rostoucí schopnosti, které máme a které jsme neměli před deseti nebo dvaceti lety.“
Veřejnost a vleklá válka
Petraeus se domnívá, že Biden nadhodnocuje touhu veřejnosti po stažení, protože veřejnost se zajímá hlavně o oběti bojů a tam žádné nebyly už více než rok. „Je to nevynucená chyba,” uvedl Petraeus (jde o termín z tenisu, který označuje chybu hráče, jež nebyla způsobena většími schopnostmi či uměním soupeře, ale naopak špatným odhadem hráče - pozn. red.). Ostatní ale s tímto názorem nesouhlasí. „Nekonečná válka bez jasných cílů není pro USA zdravá,“ řekl Donilon.
Bývalá demokratická členka sněmovní komise pro zpravodajské služby Jane Harmanová uvedla, že země nenávidí nekonečnou válku, a varovala: „Jestli neodejdeme teď, neodejdeme nikdy.“
„Myslím si, že Joe Biden měl pocit, že dvacet let války stačí,“ dodal bývalý ředitel CIA John Brennan.
Hrozba vlny uprchlíků a tragického osudu žen
Petraeus však varoval ještě před jedním rizikem, kterým je proud uprchlíků: „Uvidíme exodus ze země u všech, kteří mají možnost odejít.” A k těm, kdo ji nemají, dodal: „Určitě bych nechtěl být součástí padesáti procent Afghánců ženského pohlaví.”
Stažení Američanů, se kterými odejdou i vojáci z dalších členských zemí NATO, se bojí mnohé Afghánky, uvedl deník The Guardian. „Američané odcházejí. Jsou před námi těžké dny s Tálibánem,“ uvedla studentka z univerzity v Herátu Basira Hajdaríová: „Bojím se, že mě nenechají jít ven z domu, nenechají mě samotnou, jako teď. Mám jen jediné přání – dokončit studia a mít samozřejmě práci, ale nemyslím si, že po příchodu Tálibánu toho dosáhnu.”
Zatím samozřejmě není jasné, zda Tálibán ovládne moc v zemi a jestli pak nastolí tak tvrdé islámské právo jako dříve. Možná nechá ženy studovat a pracovat. „Jestli mají problém s koedukací, jsem připravena studovat v čistě dívčí třídě,“ dodala Hajdaríová. Ale další studentka, Salma Egraríová, je skeptičtější. „Chci, aby svět věděl, že jej Tálibán ošálil, že se nezměnil. Používají technologie a jsou na Twitteru, ale mají stejné myšlení jako před dvaceti lety. Přijdu o vzdělání, a za to mohou Američané, ne Tálibán. Ten to má v povaze.”
Obavy má i aktivistka Basira Safa Theriová, která po americkém vpádu do země založila dívčí školu a bedlivě sleduje jednání mezi vládou a Tálibánem: „Jedná se každý den, ale naneštěstí nic nepadlo o dívkách, o vzdělání, mluví se jen o moci. Studentky přicházejí do mé kanceláře a ptají se: ,Přijde Tálibán? Budeme moci chodit do školy? Chceme využít každé zbylé vteřiny.´“