Bude Británie bránit Tchaj-wan před Čínou? USA, Austrálie a Spojené království ustavily nový pakt

Bývalá britská premiérka Theresa Mayová se Johnsona přímo zeptala: „Jaký je dopad tohoto paktu na postoj, který by zaujalo Spojené království ve své reakci, pokud by se Čína pokusila o invazi na Tchaj-wan?”

Premiér jí přímo neodpověděl a manévroval: „Spojené království zůstává dál odhodláno bránit mezinárodní právo, a to je jasná rada, kterou bychom dali svým přátelům ve světě, je to taky jasná rada, kterou bychom dali vládě v Pekingu.“

Nevyloučil možnost, že by v případě čínského útoku na Tchaj-wan Británie zasáhla. Čína v letošním roce zvýšila tlak na Tchaj-wan, považuje ho za své území a její lodě a letadla opakovaně pronikají do jeho blízkosti.

Boris Johnson spolu s australským premiérem Scottem Morriosnem a americkým prezidentem Joem Bidenem na společné videokonferenci oznámili vznik nového paktu nazývaného Aukus. Označili ho jako další klíčový krok v dlouhém spojenectví.

Johnson uvedl, že tyto tři země byly „přirozenými spojenci“, i když jsou geograficky vzdálené, a že jejich aliance by mohla vytvořit „nové obranné partnerství, vytvořit nová místa a zajistit prosperitu“.

Pakt zajišťuje, že tyto tři země sdílejí informace v řadě oblastí zahrnující zpravodajské služby, výrobu zbraní – například střel s plochou dráhou letu a jaderných ponorek. K těm se tak nově může dostat i Austrálie a bude je moci i sama vyrábět. Přesná podoba paktu se upřesní během osmnácti měsíců jednání.

Austrálie se díky paktu dostane jako sedmá země na světě k jaderným ponorkám, jejichž flotila se bude stavět v Adelaide. Morrison ale uklidňoval, že jaderný bude jen pohon, nikoli zbraně na palubě: „Austrálie nehledá možnost si pořídit jaderné zbraně nebo mít civilní jaderné kapacity.“

Austrálie současně zrušila objednávku na 12 konvenčních ponorek za 90 miliard od francouzské firmy Naval Group Francie, čímž pobouřila Paříž.

Podle Morrisona Canberra od objednávky ustoupila, protože se změnila situace v oblasti. Jaderné ponorky mají neomezený dosah a jsou tišší. Nosiče s atomovým pohonem bude mít za deset let.

Čínské ministerstvo zahraničí se proti paktu, který může změnit rozložení sil v oblasti, ohradilo, když uvedlo, že Spojené státy, Spojené království a Austrálie by měly opustit svou „studenoválečnickou mentalitu a respektovat ambice regionálních zemí“, jinak riskují, že poškodí své vlastní zájmy.

Při zakládání paktu přitom nikde nepadlo, že je zaměřen proti Číně, a američtí představitelé to podle BBC popřeli. Ředitel odboru vlády australského Severního teritoria pro obranu a národní bezpečnost Guy Boekensterin, který je de facto ministrem obrany australského stát Severní teritorium, však řekl jasně: „Je to velká smlouva, která skutečně ukazuje, že tyto tři země nakreslily do písku linii a staví se proti agresivnímu postupu čínské komunistické strany v indopacifické oblasti.”

Číně vadí právě fakt, že Austrálie může nově získat ponorky s jaderným pohonem. Mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čao Li-ťian uvedl, že americké a britské rozhodnutí předat vysoce citlivou technologii jaderných ponorek Austrálii je „extrémně nezodpovědné“ a představuje politiku dvojího standardu. Naznačuje, že by mohlo být porušením dohody o nešíření jaderných zbraní, i když mají ponorky nést pouze konvenční výzbroj.

„Mezinárodní společenství včetně sousedních zemí musí položit otázku australského závazku nešíření jaderných zbraní. Čína bude bedlivě monitorovat situaci.“

Čínský list Global Times spojený s komunistickou stranou rovnou uvedl, že se Austrálie nyní změnila v nepřítele Číny: „Australské síly jsou s největší pravděpodobností první dávkou západních vojáků, kteří ztratí své životy v Jihočínském moři.“