Článek
Opoziční Národní liga pro demokracii (NLD), v jejím čele politička stojí, si v úterý také připomíná 18. výročí vítězství v demokratických parlamentních volbách, jejichž výsledky vojenský režim neuznal. Oznámily to tiskové agentury s odvoláním na zdroje z barmské vlády.
"Pro její vlastní ochranu"
Představitel příslušného orgánu vojenské vlády zašel v úterý odpoledne do domu Su Ťij a osobně jí přečetl rozhodnutí. Su Ťij je držena v domácím vězení od 30. května 2003, kdy jí bylo sděleno, že jde o opatření "pro její vlastní ochranu". Za posledních 18 let strávila Su Ťij již 12 let ve vězení nebo v domácím vězení.
Barmská vojenská vláda dříve během dne pozatýkala 15 opozičních aktivistů, kteří mířili k domu světoznámé disidentky. Úřady zvýšily u její rezidence bezpečnostní opatření, protože o půlnoci na středu místního času (19:30 SELČ) jí mělo vypršet předchozí rozhodnutí o domácím vězení. Očekává se, že úterní rozhodnutí junty opět vyvolá vlnu mezinárodního pobouření.
:. Barmská disidentka Su Ťij na archivním snímku z roku 2002.foto: ČTK/AP/David Longstreath
Podle očitých svědků se počet vojáků zvýšil nejen kolem domu dvaašedesátileté disidentky, ale šest vojenských kamiónů bylo také přistaveno k sídlu NLD. Tam se totiž představitelé strany chystal připomenout vítězství v parlamentních volbách. Několik desítek lidí dnes v této souvislosti demonstrovalo proti barmskému režimu před jeho velvyslanectvím v thajské metropoli Bangkoku.
Junta se opírá o referendum, volby prý budou v roce 2010
Vojenský režim si nyní podle zahraničních analytiků a místních kritiků upevnil moc v referendu z 10. a 24. května, ve kterém se údajně přes 90 procent voličů vyslovilo pro vládou navrhované změny ústavy. Nový základní zákon prý představuje sedm stupňů přechodu k demokracii. Opozice označila referendum za zmanipulované a jeho výsledky odmítla.
Ústava slibuje všeobecné parlamentní volby v roce 2010, zároveň ale zaručuje čtvrtinu mandátů vojákům a poskytuje prezidentovi právo předat moc armádě v případě výjimečného stavu. Vylučuje také Su Ťij z veškerých veřejných úřadů a funkcí.
Vláda v minulých týdnech již sklidila ostrou kritiku za dlouhé odmítání mezinárodní pomoci při odstraňování následků řádění cyklonu Nargis, jenž na počátku května podle oficiálních údajů připravil o život převážně v iravadské deltě 78 000 lidí a na 2,5 miliónu osob zanechal bez přístřeší a prostředků. Vojenský režim se teprve před čtyřmi dny nakonec pod nátlakem OSN rozhodl, že do země vpustí zahraniční humanitární pracovníky.
