Afghánci by mohli změnit migrační trasy

V první polovině letošního roku do Evropy přišlo přes 39 tisíc migrantů. Drtivá většina z nich se na kontinent dostala nebezpečnou plavbou přes Středozemní moře. Pouze necelé tři tisícovky uprchlíků zvolily suchou trasu, která vede po zmíněné balkánské cestě.

Vyplývá to z údajů českého ministerstva vnitra, které má Právo k dispozici. Ty také zmiňují, že lidé pocházející z Afghánistánu už nyní patří mezi nejčastější národnosti, které do Evropy přicházejí po souši.

Možnou změnu tradičních migračních tras z posledních let připouští také bezpečnostní analytik brněnské Masarykovy univerzity Josef Kraus. „Dokážu si to představit,“ řekl Právu Kraus.

Jasněji by ale podle něj mělo být až za několik měsíců. Nyní zatím nikdo neví, co se stane. Z Afghánistánu totiž zatím prchají zejména lidé v letadlech států, které organizují evakuační lety pro spolupracovníky ambasád nebo armád. Hlavní masa lidí ale podle Krause odejde po zemi do sousedních států, jako jsou Írán a Pákistán.

„Problémem je teď to, že Tálibán kontroluje zemi a propustnost není snadná ani rychlá. Zatím tedy do sousedních zemí míří lidé, kteří jsou z příhraničních regionů. Aby se lidé z Kábulu nebo ze středu země dostali za hranice, tak na to budou potřebovat trochu víc času,“ popsal Kraus.

Časovou prodlevu od aktuální situace po případný příchod afghánských uprchlíků do Evropy pak mohou ovlivnit ještě další faktory. Otázkou podle analytika je, jak půjde projít Íránem a Pákistánem a jak jim tyto země budou v přechodu bránit.

Další nejasnou věcí je, jak se k případné uprchlické vlně postaví Turecko, které na hranicích s Íránem vybudovalo podobnou zeď jako USA na hranicích s Mexikem. Navíc je v Turecku už nyní několik mi­lionů uprchlíků, kteří tam přišli v předchozích letech. „Bude hodně záležet, jak se k tomu postaví Turci. Zda budou bránit, aby větší masa lidí překročila hranice, protože to je velký problém. Další problém je překročení hranic z Turecka na Balkán. Tam je jasné, že už to bude hodně řešit EU a budou se řešit evropsko-turecké vztahy. To jsou všechno procesy, které nebudou ze dne na den,“ řekl Kraus, podle kterého Turecko už v minulosti ukázalo, že využívá migraci jako páku pro vyjednávání s EU.

Podobná situace totiž nastala už před šesti lety, kdy Evropu zachvátila migrační vlna ze Sýrie. EU kvůli tomu uzavřela v dubnu 2016 s Tureckem dohodu s cílem zastavit proud uprchlíků, kteří putovali z Turecka do Řecka a odtud dál do Evropy. V rámci dohody se Unie zavázala poskytnout šest miliard eur pro projekty na pomoc uprchlíkům. Před dvěma měsíci se pak EU zavázala, že pošle další zhruba tři miliardy eur, které by měly jít na projekty ve prospěch syrských uprchlíků, kteří nyní žijí v tureckých uprchlických táborech.