V Indonésii po tsunami hází rozkládající se těla do hromadného hrobu

Většinu obětí z nejvíce postiženého města má na svědomí vlna tsunami. Uvedl to indonéský úřad pro katastrofy. Varování před tsunami sice bylo vydáno, ale upozorňovalo na mnohem slabší vlnu a mnozí je možná ani nedostali, upozornila BBC.

„Začínají zapáchat. Chtěli bychom, aby si je vyzvedli příbuzní, ale už nemůžeme déle čekat," uvedl lékař z místní kliniky, kde leží zranění vedle mrtvých. Pohřbeni budou v masovém hrobě. Dobrovolníci, kteří hrob plní těly mrtvých, dostali od úřadů pokyn, že se mají připravit na 1300 obětí.

Podle mluvčího indonéské národní agentury pro řešení krizových situací Sutopa Purwoa Nugrohoa zůstávají pod ruinami několika zřícených hotelů, domů a nákupního střediska v Palu ještě desítky lidí. Záchranné týmy dál pátrají po pohřešovaných v troskách zhroucených budov, na řadě míst jim ale chybí těžká technika. Nemohou se proto dostat k obětem v troskách zříceného osmipatrového hotelu Roa-Roa.

Indonéský úřad pro meteorologii a geofyziku BMKG vydal po silném zemětřesení o magnitudě 7,5 varování před tsunami. Ta však podle něj měla mít jen padesát centimetrů až tři metry. Experti nezohlednili, že v úzké dlouhé zátoce, na jejímž konci leží nejvíce postižené město Palu, by mohly být vlny vyšší. Ve skutečnosti tam měřily šest metrů. Zasáhly pláž Talise, kde se sešly stovky lidí čekajících na zahájení festivalu.

Indonésie sice má systém varování před tsunami, který tvoří 170 seismických stanic, 238 stanic měřících zrychlení a 137 stanic zaznamenávajících rozdíly ve výši hladiny, ale jak uvedl úřad BMKG, jeho funkčnost je omezená. „Ze 170 senzorů zemětřesení, které máme, máme v rozpočtu peníze na údržbu pouhých 70,“ řekl představitel BMKG Rahmat Triyono.

Nejbližší zařízení měřící změny výšky hladiny je od Palu vzdáleno přes 200 km. Zařízení, které měří výšku hladiny, zaznamenalo jen nevýznamný růst 6 cm. Na tomto základě BMKG uvedl, že výška vlny bude jen okolo metru. „Nemáme data z Palu. Museli jsme proto užít data, která máme, a podle nich sestavit varování,“ uvedl představitel úřadu. „Kdybychom měli zařízení měřící příliv v Palu, bylo by to samozřejmě lepší,“ dodal.

Tato zařízení však Indonésie před časem měla k dispozici. Po tsunami z roku 2004 Spojené státy, Německo a Malajsie zaplatily 21 bójí spojených se senzory na mořském dně, které mohou vysílat varování. Žádná z nich ale nefunguje, některé poničili vandalové, další byly ukradeny. „Kdyby byla data z těchto bójí, pak by naše varování před velikostí tsunami mohlo být přesnější,“ dodal Triyono.

Problémem také bylo, že varování před tsunami bylo posláno pomoci SMS a k mnohým se nedostalo. Zemětřesení v oblasti zničilo elektrické vedení i telefonní linky. Na pobřeží nebyly ani sirény, které by mohly lidi varovat.

Singapurský expert Philip Li-fan Liu ale upozornil, že tentokrát by nemusela pomoci ani přesnější data, protože tsunami udeřila, i když tomu typ zemětřesení nenasvědčoval. Pohyb zemské kůry totiž nebyl ve vertikálním směru, ale v horizontálním.