Článek
Stálo to za cenu, kterou za to zaplatí? ptá se například americká publicistka Anne Applebaumová v listu The Washington Post. Připomíná, že dosud se většina západních vlád oficiálně vyhýbala úskokům a trikům, jaké podle ní používají Rusové, stejně jako většina západních novinářů v hlavních médiích nevyužívá dezinformací k potírání dezinformací.
KAUZA BABČENKO
PŮVODNÍ ZPRÁVA: V kyjevském exilu zastřelili ruského novináře
KOMENTÁŘ: Výstřel do zad, umlčení odvážného hlasu
PŘEKVAPENÍ: „Zavražděný” ruský novinář je živý
Případ Arkadije Babčenka ale podle ní ukazuje, že ukrajinské tajné služby prolomily tabu a sáhly nejen po ruských, ale přímo po sovětských metodách, aniž kdokoli myslel na následky.
„Cíl byl hezký: chytit vraha. Ale prostředky - předstíraná smrt a zveřejněné zprávy o ní - zmenší již tak mikroskopickou důvěru, kterou Ukrajinci mají ke své vládě a k médiím,“ napsala Applebaumová.
Opravdu je mrtvý?
„Nikdo nepomyslel na vedlejší škody. Nikdo se nezamyslel, zda v budoucnu kdokoli uvěří tajným službám, až příště oznámí novinářovu smrt. V zemi, kde jsou novináři skutečně vražděni, není jasné, zda kdokoli uvěří novináři, a určitě ne Babčenkovi," upozornila.
Až bude příště nějaký kritik Kremlu zastřelen nebo otráven nebo se zřítí z balkónu a roztříští se o beton, vždy jako první vyvstane otázka: Opravdu je mrtvý?
„Až bude příště nějaký kritik Kremlu zastřelen nebo otráven nebo se zřítí z balkónu a roztříští se o beton, vždy jako první vyvstane otázka: Opravdu je mrtvý?,” komentuje zvrat v případu britský list The Guardian.
Komentátor nepochybuje, že Moskva do svého arzenálu zařadí i „Babčenkovu obranu” čili - jak napsal na Twitteru jeden z proruských uživatelů - na fotografie válečných zvěrstev od syrských Bílých přileb odpoví snímkem „Arkadije Babčenka, zavražděného (ruským prezidentem Vladimirem) Putinem”.
Otřesená důvěra v média i politiky
Kauzu Babčenka kritizuje také ruský tisk. „Elvis žije,“ zažertovala prokremelská televize RT na svém frankofonním webu. „Světový smutek šlápl do hovna,“ rozhořčil se zas list Moskovskij komsomolec.
Liberální list Vedomosti poukázal na úskalí situace, do níž se Kyjev dostal: „Po představení takové úrovně bude těžší důvěřovat nejen zprávám médií, ale i oficiálním potvrzením od prvních mužů státu. V dlouhodobé perspektivě to nejen zabíjí důvěru k 'potvrzeným' informacím, ale stírá se i tenčící se hranice mezi skutečností a výmyslem.“
„Na Ukrajině se odehrála banální provokace (...) v předvečer mistrovství světa (ve fotbale, pořádaného v Rusku). Ještě včera nám toho člověka bylo líto, teď sotva smyje hanbu, kterou se pokryl na celý život," usoudil ruský senátor Vladimir Džabarov.
„Motiv je jasný: očernit Rusko, ukázat, že Rusko je 'říše zla', že je nutné jej izolovat a samozřejmě nejet na mistrovství, vždyť tam by se také něco mohlo stát. Ale pes štěká a karavana jde dál,“ dodal.
Cynické divadlo
Postup ukrajinské tajné služby kritizoval také předseda slovenského parlamentu Andrej Danko. Podle něj mohl případ vyústit k eskalaci napětí v rusko-ukrajinském konfliktu.
Ukrajina (...) překročila hranici. Je to hanebné, nehorázné a nedůstojné.
„Dotklo se mě, že hodnota lidského života byla znevážena jednáním, jehož pozadí sice může být ušlechtilé, ale celkový dojem je katastrofální. Ukrajina má zájem být členem Evropské unie. Překročila (fingováním vraždy novináře) hranici. Je to hanebné, nehorázné a nedůstojné,“ řekl Danko. Předstírání vraždy novináře označil také za cynismus největšího stupně a za divadlo.
Postup ukrajinských úřadů v kauze již ve středu ostře kritizovala například mezinárodní organizace Reportéři bez hranic.