Hlavní obsah

Část Tálibánu má zájem jednat o míru, řekl americký ministr obrany

Kábul

Tálibán projevil podle amerického ministra obrany Jamese Mattise, který v úterý přiletěl do afghánské metropole Kábulu, zájem jednat s afghánskou vládou o míru. Jednání bez předběžných podmínek navrhl minulý měsíc afghánský prezident Ašraf Ghaní, až dosud se však zdálo, že radikálové nabídku ignorují. Válka v zemi trvá už 16 let.

Foto: Reuters

Americký ministr obrany Jim Mattis vystupuje v Kábulu z letadla.

Článek

„V Tálibánu jsou malé skupiny, které se o to začínají zajímat nebo které projevily zájem jednat. Nemusí to znamenat, že jde o celý Tálibán. Existují ale složky Tálibánu s jasným zájmem hovořit s afghánskou vládou,” poznamenal šéf Pentagonu při cestě na předem neohlášenou návštěvu Afghánistánu.

Cílem ministrovy cesty do Kábulu je prý jak posoudit situaci na bojišti, tak i seznámit se s kroky vedoucími k míru. „Jsou to pro mě téměř rovnocenné priority,” uvedl Mattis.

„Všechny války míří ke konci,“ poznamenal Mattis. „Nemůžete pominout příležitost jen proto, že jste si jí nebyl vědom. Potřebuje tedy mít otevřené dveře, i když zesilujete vojenský tlak,” dodal.

Foto: Omar Sobhani, Reuters

Hosté se z hotelu pokusili uniknout všemi cestami

Ministr podle agentury Reuters připomněl, že USA v poslední době zvýšily pomoc afghánské armádě a výrazně zesílily letecké útoky proti Tálibánu ve snaze přivést povstalce k jednacímu stolu.

Podle Pentagonu bylo loni shozeno v Afghánistánu 4361 kusů munice, zatímco v roce 2016 to bylo jen 1337 kusů. [celá zpráva]

Cílem bylo podle Mattise přesvědčit rebely, že nemohou vyhrát. Protivládní hnutí však v posledních letech rozšířilo své operace na 70 procent země a počet obětí jeho útoků se zdvojnásobil. [celá zpráva]

V pondělí Tálibán nakrátko ovládl okres Anardarah v provincii Farah na západě země, kde byla oslabená kontrola poté, co afghánská armáda bojovala v sousedním okrese a při těchto bojích utrpěla velké ztráty. Okres se však podle listu The Washington Post podařilo dobýt zpět.

Jednání jsou nejistá

Jeden z vysokých představitelů Tálibánu, který je obeznámen s postojem hnutí k nabídce prezidenta Gháního, se k ní vyjádřil velmi kriticky. Podmínky pro jednání podle něj jsou „ukončit invazi a posílit islámské právo“. „Mluví o tom Ašraf Ghání? Vypadá to, že nechce mír a jen vtipkuje,“ citovala táliba agentura AP.

Tálibán však už mírně zmírnil své požadavky – dívky by podle něj mohly třeba chodit do školy, byť jen ty islámské, a ženy by mohly pracovat, byť odděleny od mužů, jimž by nebyly rovny.

Foto: Omar Sobhani, Reuters

Příslušník afghánských bezpečnostních sil s kulometem zaujímá post u místa atentátu před mešitů.

Dříve než s kábulskou vládou by chtěl Tálibán jednat s USA. Mattis ovšem prohlásil, že americká vláda přímo jednat s Tálibánem nebude: „Chceme, aby úsilí o usmíření vedli a řídili Afghánci.”

Možnost jednání padla ze strany Američanů v únoru, po velkých atentátech v Kábulu. [celá zpráva]

Tálibové na mírovou konferenci nepřijedou

Mírovou konferenci o Afghánistánu má koncem března hostit sousední Uzbekistán. Očekává se, že účastníci vyzvou k přímému jednání mezi ozbrojenými povstalci a vládou. Tálibán se zřejmě jednání nezúčastní.

Tálibán o víkendu také vyzval kleriky, aby se neúčastnili schůzky v Indonésii, kde mají náboženští vůdcové z Pákistánu, Afghánistánu a Indonésie hledat cestu k míru v Afghánistánu.

„Neposkytněte příležitost nevěřícím, kteří vtrhli do Afghánistánu, aby zneužili vašeho jména a vaší účasti na konferenci,“ uvedlo hnutí v prohlášení.

Výběr článků

Načítám