Začalo to lehkým kašlem. Vyléčená britská lékařka popsala svůj boj s koronavirem

„Zpočátku jsem se prostě necítila ve své kůži. Tři dny předtím jsem se vrátila z New Yorku, a tak jsem myslela, že jsem prostě unavená z časového posunu. Vrátila jsem se v neděli ráno a v pondělí šla do práce,“ vzpomíná šedesátiletá Geradaová na počátek boje s novým koronavirem.

To, že něco není v pořádku a nejedná se jen o běžnou únavu, si doktorka Geradaová uvědomila v úterý ráno. „Začalo to velmi mírným suchým kašlem. Krátce nato se přidala bolest v krku. Vím, že se říká, že při nákaze koronavirem v krku nebolí, ale mě bolelo, jako kdyby mě tam řezali nožem,“ popsala.

V té chvíli si britská lékařka začala uvědomovat, že se patrně nejedná o běžné nachlazení, a napadlo ji, že se mohla v New Yorku, kde byla na lékařské konferenci, nakazit koronavirem. Vydala se proto na nejbližší místo, kde je možné se nechat otestovat.

„Věděla jsem, že je to koronavirus, protože normálně nemocná nebývám. Během několika hodin od prvních příznaků, jsem už nemohla ani jíst a v ústech jsem měla odpornou kovovou pachuť,“ vzpomíná vyléčená pacientka na jedny z nejhorších chvil svého života.

Poté, co se nechala otestovat v nemocnici, zamířila nakažená lékařka rovnou domů, kde se rozhodla izolovat. Tím se jí podařilo zabránit tomu, aby nakazila kohokoliv dalšího. „Složila jsem se do postele a jediné, co jsem chtěla, byl spánek. Kvůli horečce jsem spala neklidně a v nose i puse se mi udělaly boláky,“ popsala lékařka nejhorší fázi onemocnění.

I přes slabost a silné bolesti se nutila pít. Každých osm hodin rovněž užívala paracetamol. Chtěla si vést i videodeník, cítila se však příliš slabá i na to, aby udržela v rukou mobil. „Před 15 lety jsem měla chřipku, ale to se nedá srovnat. Nikdy v životě jsem se necítila tak špatně. Mohla jsem jen spát a nikdy jsem toho tolika nenaspala,“ cituje Daily Mail vyléčenou pacientku.

O tom, že je možné při dodržování základních hygienických návyků a několika dalších doporučeních se chovat tak, aby se nákaza nešířila dál, svědčí i to, že Geradaová nenakazila manžela, s nímž sdílí domácnost.

Stačilo vyhnout se fyzickému kontaktu, spát odděleně a mýt nádobí a prát ručníky a prádlo ihned po použití, tvrdí.

Přesto, že je Geradaové šedesát let a patří tedy do ohrožené kategorie, strach neměla. Věřila, že jelikož netrpí dalšími nemocemi a ráda chodí na procházky, její tělo koronavir přemůže. Měla pravdu. Když v pátek, tedy necelý týden po nástupu prvních obtíží, telefonovali z nemocnice s tím, že je její výsledek pozitivní, už jí to nevyděsilo. Teplota začala ustupovat a lékařka už se mohla i najíst. Postupně odezněl i kašel a doktorka usoudila, že může vysadit paracetamol. Doma zůstane ještě týden.

Pro veřejnost má Clare Geradaová jednoznačný vzkaz: je to nepříjemné, ale zvládnete to. Nezabírejte proto lůžka v nemocnicích těm, kteří je potřebují. „Drtivá většina lidí bitvu s koronavirem vyhraje. Ti, kdo na něj umírají, jsou již nemocní, pro které jsou respirační potíže příliš. To znamená, že většina z nás se může držet dál od nemocnic a nechat v nich volná místa pro potřebné.