Hlavní obsah

Touha cestovat je v lidech zakořeněná, krizi přežije

Právo, Jindřich Ginter

Mluvčí cestovní agentury Invia Andrea Řezníčková v rozhovoru pro Právo o cestovním ruchu a současné krizi prozradila, jak je to s rušením zájezdů, ale i s touhou lidí cestovat.

Foto: Petr Horník, Právo

Ilustrační foto

Článek

Co poradíte lidem, kteří si zaplatili dovolené, ale vše jim zhatila koronavirová nákaza?

K březnu mělo koupenou dovolenou na léto odhadem 35 procent klientů. Omezení by se tak či onak mohla dotknout téměř milionu lidí. Těm, kteří si zájezd už zakoupili, doporučujeme využití voucherů (poukazů), protože ty podléhají pojistnému krytí.

Stornopoplatky platí klient pouze tehdy, pokud sám, z vlastní iniciativy, zájezd zruší. V případě neuskutečnění zájezdu, například kvůli aktuální nákazové situaci, klient stornopoplatky samozřejmě nehradí.

V případě úpadku cestovní kanceláře se ale vše řeší ve zdlouhavém insolvenčním řízení.

Až se otevřou restaurace, lidé do nich začnou hned chodit. Jenže jak rychle oživit cestovky, když hranice zůstanou zavřené, charterové lety omezené a mnohé tradiční destinace budou nepřístupné?

Nejsme ve válečném stavu ani nepřišla apokalypsa. Opatření proti koronaviru nemohou být drastičtější než virus samotný. Nemožnost cestovat do zahraničí přináší mnohem hlubší problém.

Nejde jen o škrtnutí jedné zahraniční dovolené u moře, ale o náhlé a zřejmě dlouhodobé zredukování svobody jednotlivce. Touha cestovat je v lidech zakořeněná a přežije jakoukoli krizi. Oživení cestovek podle mě přijde okamžitě s uvolněním nouzových opatření.

Česko má 143 uzdravených za den, celkem už 819

Koronavirus

Není to nadlouho konec zahraničních dovolených, když vidíme, co se teď v cizině děje?

Tvrzení, že cestování do zahraničí skončí a cestovky se mají proměňovat v jiné firmy, má až apokalyptický rozměr. Nechat zmizet zahraniční turismus jako tradiční segment ekonomiky by mělo nedozírné důsledky.

Koronavirus ovlivní celou sezonu 2020 a možná i ty další. Ale myslet si, že se uzavřeme do vlastních ulit a budeme spokojeně čekat, je falešná představa vycházející z hysterie a strachu.

Lidé budou cítit touhu cestovat dál. Ale budou určitě opatrnější, důslednější. Na letištích a třeba v letadlech budou pro ně roušky samozřejmostí, ale cestování nevymizí. Teprve teď zjišťujeme, jak pro nás bylo důležité.

Kolik zaměstnanců a podnikatelů zastavení cestovního ruchu ovlivní?

Pokud uzavření hranic pro turisty bude trvalejší, přinese to výpadek až 11 milionů návštěvníků z ciziny za rok. V přímém ohrožení je 40 tisíc pracovních míst v ubytovacích zařízeních a 140 tisíc pozic v pohostinství. O dalších 12 tisíc pracovních míst bychom přišli u poskytovatelů a zprostředkovatelů volnočasových aktivit a služeb.

Cestovní ruch v ČR zaměstnává téměř 300 tisíc lidí. Bez podpory státu to ale nepůjde. Pokud by skončila většina z 850 cestovních kanceláří a 2000 cestovních agentur, o práci přijdou desetitisíce lidí.

Cestovní kanceláře se prý budou muset víc orientovat na domácí turistiku. Na cestování po Česku ale lidé cestovky nepotřebují. Ubytování a program si přece zařídí napřímo. Nebo se pletu?

Cestovky mohou dobře fungovat a fungují i v rámci domácí turistiky. Počtem všech hotelů a penzionů je Česko na sedmém místě z celé EU. Evidujeme u nás 9500 ubytovacích zařízení, která poskytují na 540 tisíc lůžek.

Fakt, že se jedná o trh o objemu 70 miliard korun ročně, a v kombinaci s pohostinstvím až 230 miliard korun, ukazuje, jak důležitý je tento segment pro celé národní hospodářství.

Hranice zůstanou zavřené nejméně do června, říká Vojtěch

Domácí

Domácí turistika už před krizí přinášela řadu nových možností. Roubenky k pronájmu, wellness nebo zdravotní pobyty. Můj odhad je, že se to bude raketově rozvíjet.

Chcete, aby vláda do cestovek dala peníze. Kde je má vzít a jak to situaci firem dlouhodobě vyřeší? 

V členských státech EU, jako jsou Itálie, Belgie nebo Německo, se vlády za cestovní kanceláře a agentury postavily a finančně jim pomáhají. Něco podobného očekáváme také od české vlády.

Předložili jsme návrh propojení veřejného a soukromého sektoru v podobě digitálního projektu, který by zmírnil negativní dopady na trh práce.

Výběr článků

Načítám