Článek
„Netopýři představují asi pětinu všech druhů savců. Díky svým unikátním adaptacím, jako jsou aktivní let, noční aktivita, hibernace, dlouhověkost nebo echolokace, osídlili všechny světové kontinenty. V tropech dokonce představují skoro polovinu savčí diverzity,“ popsal Jan Zukal z Ústavu biologie obratlovců (ÚBO) Akademie věd.
Před epidemií SARS v roce 2002 nebylo známo, že by netopýři byli hostiteli koronavirů. Výzkum však vedl ke zjištění více než 30 nových druhů koronavirů u netopýrů.
Velký počet druhů netopýrů znamená i velký počet různých patogenů. Díky společnému vývoji v průběhu evoluce došlo mezi netopýry a některými viry ke vzájemnému přizpůsobení.
Pro hostitele to v důsledku znamená, že tyto viry netopýry nezabíjejí ani jim nezpůsobují vážnější potíže. A viry v těle též přežívají a mohou se navíc šířit v netopýřích populacích.
K lidem zřejmě přes mezihostitele
„Při změně hostitele se ovšem virus může začít chovat jinak a z bezpříznakové infekce tu rázem máme závažné onemocnění. Virus buď může do nového hostitele proniknout přímo, nebo přes mezihostitele, kterým může být jiný savec. To se pravděpodobně stalo i nedávno v případě netopýřích koronavirů,“ poznamenala Natália Martínková z ÚBO.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
Hostitelem koronaviru SARS-CoV byli označeni vrápenci rodu Rhinolophus. Virus SARS se objevil v roce 2002 v čínské provincii Kuang-tung, způsobil v řadě zemí rozsáhlou epidemii atypické pneumonie – přes 8000 lidí virem onemocnělo a téměř 800 jich na následky nemoci zemřelo, zasaženo bylo 30 zemí.
Vědci zjistili, že z netopýrů se virus dostal k lidem nepřímo, zřejmě přes mezihostitele, kterým byly cibetkovité šelmy.
O deset let později virus MERS-CoV, který je blízce příbuzný koronavirům netopýrů čeledi Vespertilionidae, způsobil hlavně na Arabském poloostrově další epidemii – nakažených bylo přes 2000 a mrtvých téměř 900. Mezihostitelem byli v tomto případě velbloudi.
Nebezpečím nejsou netopýři či jiná zvířata, ale člověk sám. Proniká na dříve nedostupná místa, ničí přirozené biotopy. To umožňuje patogenům překonat bariéry, které jim dříve zabraňovaly člověka infikovat a nekontrolovaně se šířit.
Před epidemií SARS v roce 2002 nebylo známo, že by netopýři byli hostiteli koronavirů. Rozsáhlý výzkum však vedl ke zjištění více než 30 nových druhů koronavirů u netopýrů, nejčastěji ze skupiny tzv. alfa-koronavirů, které infikují pouze savce.
Odborníci upozorňovali, že některé z nich mohou mít potenciál přeskoku na člověka. Mezi popsané viry patří i netopýří koronavirus RaTG13, který je geneticky z 96 procent identický s novým koronavirem SARS-CoV-2.
Kdo za to tedy může?
Jestli, kdy a za jakých podmínek dojde k přeskoku netopýřích virů na člověka, není jasné. Ke zvýšení pravděpodobnosti přenosu však kromě přímé manipulace a konzumace divokých zvířat včetně netopýrů podle biologů přispívá přelidnění a pronikání člověka do nových oblastí.
Koronavirus SARS-CoV-2 nevznikl v laboratoři a má přirozený původ, prokázali vědci
ÚBO ve své zprávě píše, že tato lidská expanze neodvratně vede ke zvýšenému kontaktu mezi lidmi a divokými zvířaty a vytváří tak nové příležitosti k přeskoku virů a dalších patogenů.
Některé viry se v lidské populaci neudrží (poslední člověk byl nakažený původním virem SARS v roce 2004), ale jiné se opakovaně vracejí (MERS či ebola).
Původ dříve popsaných koronavirů a přenos na člověka.
„Jak se bude chovat SARS-CoV-2, zatím nevíme. Ale nebezpečím nejsou netopýři či jiná zvířata, ale člověk sám. Proniká na dříve nedostupná místa, ničí přirozené biotopy, rychle se přesunuje po celém světě. To vše umožňuje patogenům překonat bariéry, které jim dříve zabraňovaly člověka infikovat a nekontrolovaně se šířit. Nemusíme se tedy bát netopýrů, ale musíme se zamyslet nad tím, jak měníme svět kolem nás,“ shrnula Klára Petrželková ze zmíněného ústavu AV ČR.
Podle její kolegyně Martínkové pochopení toho, jak se všemožné viry šíří a co patří mezi rizikové faktory pro přeskok na nové hostitele, může zachránit spoustu lidských životů a zabránit obrovským ekonomickým ztrátám. Proto jsou zapotřebí další výzkumy.
