Lékaři řeší jen virus. Pozor na jiné nemoci

Právu takovou obavu vyslovila například Martina Vašáková, primářka pneumologické kliniky v pražské Thomayerově nemocnici.

„Všechny nemocnice dostaly příkaz vyčlenit lůžka pro pacienty s Covid-19 a celý chod nemocnice jim je přizpůsoben. Veškeré plánované věci jsou upozaděny, řešíme jen akutní případy. Z nemocnic se staly lazarety na třídění pacientů s koronavirem, u nás na pneumologickém oddělení pro ně máme vyčleněnou půlku lůžek,“ řekla Právu Vašáková.

„Toto opatření pravděpodobně – protože to není prokázáno – zachrání část populace před smrtí. Ale může se stát, že zanedbáme další onemocnění, jako jsou onkologické či kardiovaskulární nemoci, a budou velké sekundární ztráty,“ varuje primářka.

Lidé se podle ní navíc bojí nechat se vyšetřit. „Může se stát, že člověk, který je v karanténě a je dušný, se bude bát jít k lékaři, a přitom může mít infarkt nebo embolii. A i kdyby ano, bude velký problém, aby ho vůbec někde přijali, protože ho budou brát jako infekčního,“ míní Vašáková.

„Všechno se dnes točí kolem koronaviru. Nejsou to jen onkologické diagnózy, ale spousta jiných závažných onemocnění, co potřebují akutní péči,“ řekl Právu onkolog a hematolog Pavel Klener. „Odkládají se operace, a to může zejména v onkologii mít nepříznivé důsledky na vývoj onemocnění. Řada pacientů na to může doplatit,“ míní.

Podobná varování vyslovil i rektor Univerzity Karlovy Tomáš Zima, který zaslal vládě výzvu, aby co nejdříve zmírnila restriktivní opatření. „Dochází k zanedbání péče u ostatních pacientů s neakutními, ale přesto velmi závažnými onemocněními,“ napsal.

Odkládají se i zákroky, které nejsou akutní, ale pacientům mohou pomoci léčit nebo zmírňovat závažné choroby. Jednou z takových je například Parkinsonova nemoc, degenerativní nervové onemocnění, kterým trpí 30 až 50 tisíc Čechů. Zhruba patnácti až dvaceti procentům může pomoci tzv. hluboká mozková stimulace, která výrazně zmírňuje příznaky nemoci. Ne každý je na tento zákrok vhodný, a tak musí pacienti absolvovat dlouhou čekací lhůtu a různá vyšetření. A i na ty pandemie dopadá.

„Všechny neakutní operace a zákroky se odkládají a bohužel jsou mezi nimi i ty, na které pacienti s Parkinsonovou nemocí čekají obvykle přes rok, a to po dalším několikaměsíčním vyhodnocování, zda jsou vůbec k takovému zákroku vhodní,“ potvrzuje vedoucí Neurologické kliniky 1. lékařské fakulty UK a VFN Robert Jech.

Podobná varování přicházejí i ze zemí, jejichž systémy boj s kornavirem zatížil nejvíce. Výzkum italské organizace Codice Viola, která se věnuje pacientům s rakovinou slinivky, uvádí, že u zhruba 500 pacientů s rakovinou prsu či slinivky byla chemoterapie či radioterapie byla odložena u 24 procent případů, chirurgické zákroky u 64 procent případů odloženy na neurčito.

Protesty vyvolalo nařízení, které nemocnici ve městě Ortono přeměnilo na nemocnici zabývající se výhradně koronavirem, přitom to bylo jediné zařízení specializující se na rakovinu prsu v regionu.

„Máme pacienty s metastázemi, kteří musí mít prioritu, protože nedostatek neustálé péče může znamenat rozdíl mezi životem a smrtí,“ varoval neapolský onkolog Paolo Ascierto.

V Británii před zanedbáním péče o jiné pacienty varoval profesor Charles Swanton, lékař z britského centra pro výzkum rakoviny. „Víme, že když operujete pacienta s ranou fází, je tu větší šance na vyléčení. Pokud budeme příliš dlouho čekat s operací, nemoc se může rozšířit,“ uvedl Swanton. Podle něj odklad operace může znamenat pro pacienta i rozsudek smrti. Lékaři ve vytížených nemocnicích jsou tak postaveni před Sophiinu volbu, zda zachraňovat pacienty s koronavirem či rakovinou.