Článek
Výsledky studie byly nyní zveřejněny týmem vědců ze Spojených států, Velké Británie a Austrálie v časopise Nature Medicine, v Česku o tom informovala Akademie věd.
„Porovnáním genomových sekvencí různých dostupných kmenů koronavirů jsme zjistili, že SARS-CoV-2 je výsledkem přirozených evolučních procesů,“ shrnul hlavní autor Kristian Andersen, imunolog a mikrobiolog z amerického institutu Scripps Research.
Čínští vědci zjistili, jak koronavirus SARS-CoV-2 napadá lidské buňky
Experti zkoumali čínská data, aby zjistili původ a evoluci SARS-CoV-2. V analýzách se zaměřili hlavně na dvě specifická místa ve virovém S proteinu, který umožňuje úspěšný průnik do hostitelské buňky.
Za prvé šlo o tzv. receptor vážící doménu (RBD) odpovědnou za vazbu viru na receptor cílových buněk. Za druhé o „místo štěpení“, které musí být rozpoznáno a štěpeno enzymy hostitele, čímž je virový protein aktivován ke vstupu do buněk.
Ze zvířete na člověka
Na základě analýz genomových sekvencí dosud známých koronavirů je zřejmé, že ten stávající je nejvíce příbuzný s koronavirem z netopýrů (CoV RaTG13). I přes příbuznost k netopýřímu viru se RBD nového koronaviru velmi účinně váže na lidskou formu receptoru ACE2, který se nachází na vnější straně plicních buněk.
Koronavirus přežije ve vzduchu tři hodiny, tvrdí američtí vědci
„Nová“ RDB viru je tak podle odborníků zjevně unikátním výsledkem přirozené selekce, ke které došlo u původně netopýřího viru, a to buď v lidském, nebo ve zvířecím hostiteli s receptorem podobným tomu lidskému.
Neexistují žádné zdokumentované případy přímého přenosu z netopýrů na člověka, což naznačuje, že mezi netopýry a lidmi mohl být další mezihostitel.
Vědci argumentují, že pokud by byl SARS-CoV-2 záměrně vytvořen, byl by odvozen od dobře charakterizovaných a v laboratořích běžně pěstovaných koronavirů, což v tomto případě neplatí.
Kde se virus vyvinul do své současné podoby?
Na základě genomových analýz došel Andersen k závěru, že existují dva pravděpodobné scénáře o původu viru.
- V prvním scénáři se virus vyvinul do svého současného patogenního stavu přirozenou selekcí ve zvířecím hostiteli a poté „přeskočil“ na člověka. Tak se objevila předchozí ohniska koronavirů, kdy se lidé nakazili pravděpodobně skrze cibetky (onemocnění SARS) a velbloudy (MERS). Vědci jako nejpravděpodobnější zdroj SARS-CoV-2 označili netopýry, protože genom těchto koronavirů je mu nejpodobnější. Neexistují však žádné zdokumentované případy přímého přenosu z netopýrů na člověka, což naznačuje, že mezi netopýry a lidmi mohl být další mezihostitel.
- Ve druhém scénáři nepatogenní verze viru nejprve „přeskočila“ ze zvířecího hostitele na člověka a teprve poté se přizpůsobila do jeho současného patogenního stavu v lidské populaci. Například některé koronaviry z luskounů a jiných savců z Asie a Afriky mají strukturu RBD velmi podobnou struktuře SARS-CoV-2. Koronavirus by tak z luskounů mohl být přenesen na člověka přímo či prostřednictvím cibetek nebo fretek. Poté by se další specifické struktury pro virus vyvinuly přímo v lidech, oblast štěpení SARS-CoV-2 se zdá být podobné místům štěpení kmenů ptačí chřipky, u kterých se prokázalo, že se snadno přenášejí mezi lidmi. Nemoc COVID-19 se tak mohla vyvinout v lidských buňkách a pak se začít rychle šířit a zahájit pandemii.
Spoluautor studie Andrew Rambaut z britské Univerzity v Edinburghu nicméně vysvětlil, že je nesmírně obtížné určit, který ze dvou scénářů je pravděpodobnější.
„Pokud by SARS-CoV-2 vstoupil do člověka v jeho současné patogenní formě ze zvířecího zdroje, zvyšuje se riziko budoucích ohnisek, protože kmen viru způsobující nemoc by stále mohl cirkulovat v populaci zvířat a pak znovu přeskočit na lidi,“ upozornil.
SPECIÁL: COVID-19 | Vše o nákaze, rady a tipy, jaké jsou příznaky
