Je koronavirus sezonní? Jarní počasí by ho mělo utlumit

Je to již více než měsíc, co Světová zdravotnická organizace (WHO) prohlásila nový koronavirus za mimořádně závažné ohrožení veřejného zdraví. Od začátku se nakazilo přes 95 000 lidí na celém světě, více než 3200 jich zemřelo v důsledku nemoci Covid-19, kterou způsobuje.

Koronavirů existují desítky druhů, sedm postihuje člověka. Čtyři vyvolávají mírné problémy typu nachlazení, ale tři poslední (SARS, MERS a nový SARS-2) představují pro nakaženého vážnější komplikace, které mohou končit i úmrtím.

Viroložka vídeňské univerzitní nemocnice Monika Redlbergerová nyní podle deníku Krone uvedla, že pro udržení koronaviru na površích a jeho další šíření hraje teplota zásadní roli. Čím chladněji je, tím déle se zárodek koronaviru udrží aktivní.

Jestliže stoupající teplota koronavirus vyřazuje z činnosti, jaro by tedy mělo situaci s nákazou výrazně zlepšit. Nicméně podle expertů, na které se odvolává list The Washington Post, je ještě brzy na to, abychom prohlásili, že je tento virus opravdu sezonní záležitostí. Přece jen jsme s ním ještě neprožili zdaleka ani celý jeden rok.

„Obecně však platí, že teplota a také vlhkost jsou důležité faktory určující dobu přežití viru na površích. I klasické chřipkové epidemie s jarem odezní. Předpokládá se, že SARS-Cov-2 se bude chovat podobně,“ sdělil Novinkám imunolog Jan Pačes z Ústavu molekulární genetiky Akademie věd ČR.

„I kdyby byl tento koronavirus na teplotu méně citlivý než virus chřipky, přesto by to epidemii ubralo na síle a nebezpečnosti, protože by do značné míry vymizely ostatní respirační virové choroby (hlavně chřipka), což by omezilo nebezpečí současné infekce oběma viry, případně koronavirové infekce pacienta oslabeného předchozí chřipkou,“ doplnil pro Novinky Pačesův kolega Václav Hořejší.

Podle amerického vědce Iana Lipkina z Kolumbijské univerzity hraje pravděpodobně značnou roli i sluneční svit. V zimě je méně slunečního světla, které pomáhá ničit virus.

Magazín Time nicméně varuje, že i kdyby se infekce měla během jarních a letních měsíců snižovat, mohla by velmi snadno opět udeřit, a to třeba i silněji, jakmile teplota poklesne.

Protože však SARS-CoV-2 je nový, neexistuje způsob, jak s jistotou říci, zda se u viru vyskytne určitá sezonnost jako u jiných, zejména slabších koronavirů. „Doufám, že se u toho nového prokáže sezonnost, ale zatím těžko říct,“ přiznal podle časopisu National Geographic virolog z Marylandské univerzity Stuart Weston.

Když si situaci konkrétněji porovnáme s chřipkou, tak chřipková epidemie se u nás i v celé Evropě pravidelně vyskytuje v zimě, nejčastěji nastupuje během ledna.

„A to kvůli tomu, že se virus chřipky lépe šíří v chladném počasí než v teplých dnech. Navíc v zimě máme oslabený imunitní systém, což způsobuje nedostatek slunečního záření a vitaminů. Na obranyschopnosti organismu se podílí ultrafialové sluneční záření. Šíření chřipky pomáhá i nízká vlhkost vzduchu – pokud je pod 40 procenty, je pak naše sliznice více podrážděná a snáze k ní virus proniká,“ připomněla Dagmar Honsová ze společnosti Meteopress.

Není pravda, že mrazy chřipkové viry zabíjejí, jen v mrazech lidé méně vycházejí ven, proto se nákaza méně šíří. Chřipkové epidemie se většinou řídí sezonností – rychle se rozšíří, ale mnohdy s příchodem teplejšího počasí skončí.

A jaké tedy jsou teplotní vyhlídky na příští dny a týdny? „Hodně proměnlivé počasí s velkou oblačností a dostatkem srážek, po ránu s teplotami místy pod bodem mrazu, v odpoledních maximech nejčastěji mezi 4 až 10 °C očekáváme do poloviny března, poté se bude oteplovat a v maximech to bude při slunečné obloze i přes 15 stupňů Celsia,“ napsala Novinkám meteoroložka Honsová.

Jakým způsobem se obecně tyto viry chovají, když se oteplí? Jak to sezonně probíhalo například v případě SARS (těžký akutní respirační syndrom) a MERS (Blízkovýchodní respirační syndrom)?

„Minulá ohniska koronavirů ve skutečnosti nevykazují jasný důkaz sezonnosti," poznamenal specialista na problematiku zdraví Thomas J. Bollyky z americké Rady pro mezinárodní vztahy.

„Ohnisko SARS sice skončilo v červenci 2003, ale není jasné, že počasím. MERS nevykazuje žádné známky sezonnosti,“ vysvětlil. Šlo tehdy pravděpodobně o soubor více faktorů: správná hygiena (časté mytí rukou) a vliv prostředí jako vysoká teplota a vlhkost v letních měsících.

Jako další příklad lze zmínit i tzv. mexickou prasečí chřipku, typ chřipky přenosné na člověka, který se objevil v Mexiku v březnu 2009. Jde o respirační onemocnění způsobené chřipkovým virem kmene A/H1N1. Stala se sezonním virem, které obecně na severní polokouli mají tendenci vrcholit v chladnějších zimních měsících a na podzim.

V současné době neexistuje žádná nová vakcína ani speciální antivirová léčba pro nový koronavirus. Podle Tedrose Adhanoma Ghebreyesuse, generálního ředitele WHO, se už vyvíjí více než 20 vakcín proti koronavirům. Probíhá první klinická studie antivirového léčiva, píše zpravodajská stanice CNN.

Jedna by měla být, jak slibují Izraelci, hotová do několika týdnů.

Inspirací může být i potlačení největší epidemie eboly v historii, která propukla v západní Africe na konci roku 2013. Zcela zastavena byla sice až v roce 2016, ale když v menší míře zejména v Kongu propukla o dva roky později, měli pro pacienty nachystané léčivo.