Češi se kvůli pandemii nejvíc bojí zdražení, poklesu příjmů a ztráty práce

Oba národy mají největší strach ze zdražování, následuje obava z poklesu příjmů a ztráty zaměstnání u někoho blízkého. Dále se lidé bojí nedostupnosti zdravotní péče, ztráty vlastní práce a na posledním místě je zmíněný strach z nedostatku potravin.

Výzkum se také zaměřil na to, zda se Češi obávají cestování na chaty do jiných krajů.

S výrokem, že lidé mohou cestovat na chaty, pokud nebudou vycházet mimo svůj pozemek, rozhodně souhlasí pouze jedna třetina respondentů. Nejvíce, 41 procent, to schvalují obyvatelé Prahy, nejméně naopak Středočeši.

„Chataření a chalupaření má u nás velkou tradici, nyní ale trochu rozděluje společnost. V okolí Prahy, na Vysočině, v Libereckém a Karlovarském kraji přivítají teď obyvatele hlavního města s nejmenším nadšením. Celkem překvapivé však je, že v Jihočeském kraji souhlasí skoro stejně jako Pražáci s tím, že lidé mohou na své chaty a chalupy vyjet, když neopustí pozemek,” uvádí k číslům ředitel agentury Ondřej Veis.

Projekt již delší dobu zkoumá a porovnává data z pěti evropských států - České republiky, Slovenska, Polska, Maďarska a Bulharska. Monitoruje například to, jak moc se lidé koronaviru bojí nebo jakou mají důvěru ve stát a vládu.

Projekt mapuje také to, jak lidé v konkrétních zemích odhadují vývoj a průběh pandemie či jaký reálný dopad má onemocnění na obyvatele a jakou mají lidé s nemocí v zemích zkušenost.

Z těchto pěti zemí se nejvíce bojí koronaviru na Slovensku, dále potom v Maďarsku a Polsku. České republika je až na čtvrtém místě před Bulharskem.

Česká republika ale naopak dominuje v důvěře ve státní aparát, v představitele státu a státní instituce. Zatímco index důvěry v České republice v posledních měřeních vzrostl a drží se na vysoké příčce, na Slovensku respondenti naopak hodnotí státní opatření hůře.

Z těchto pěti zemí také Češi vidí budoucí vývoj kolem koronaviru nejoptimističtěji. Nejhorší vývoj naopak očekávají Poláci.