Zpátky k Rusku. Na Krymu si to podle dílčích výsledků přeje 95 procent lidí

Článek

Volební účast dosáhla 80 procent, část obyvatelstva, především Ukrajinci a Tataři, ho úmyslně ignorovala.

Šéf volební komise Michail Malyšev prohlásil, že na průběh referenda nebyla podána žádná stížnost, a referendum tak prohlásil za platné. Průběh referenda se obešel bez větších problémů a po zveřejnění dílčích výsledků řada lidí v ulicích propukla v jásot.

”Je to náš osud, naše naděje, pro mě a samozřejmě pro Krym,” řekla BBC pětadvacetiletá Natalie Kuntsová.

Oslavuje se například na náměstí v Simferopolu, na obloze se objevily ohňostroje. Přišel i předseda krymské vlády Sergej Aksjonov.

Podle Interfaxu oznámil, že krymský parlament se v pondělí sejde a požádá ruského prezidenta Vladimira Putina, aby Krym přijal do Ruské federace.

USA téměř ihned po uzavření místností v 19:00 SEČ referendum odmítly. To avizovaly už předem. Rusko podle Bílého domu zaplatí sankcemi. Předpokládá se, že některé by mohly být vyhlášeny už v pondělí. Referendum je nelegální i podle Evropské unie. Ministři zahraničí osmadvacítky budou v pondělí jednat o sankcích zahrnujících odmítnutí víz pro některé představitele Ruska a zmrazení jejich majetku. EU už přerušila jednání o hospodářské dohodě s Ruskem.

Obyvatelé Krymu mají obrovský zájem o referendum o připojení k RuskuVideo: Novinky/Reuters

Voliči se v referendu rozhodovali mezi dvěma otázkami. Jedna zněla: Jste pro znovusjednocení Krymu s Ruskem s právem subjektu Ruské federace? A druhá: Jste pro obnovení platnosti ústavy z roku 1992 a pro status Krymu jako součásti Ukrajiny?

Ústava z roku 1992 platila v době, kdy se rozpadal SSSR, a dávala Krymu velkou autonomii.

Krym je součástí Ukrajiny od roku 1954, kdy byl připojen k ukrajinské části SSSR, po rozpadu zůstal Ukrajině a vždy čelil silným separatistickým tendencím.

Chronologie události kolem Krymu
datum	události
22. února	Ukrajinský parlament sesadil prezidenta Viktora Janukovyče
27. února	Na budovách parlamentu a vlády ukrajinské Krymské autonomní republiky byly vztyčeny ruské vlajky, novým premiérem krymské vlády byl zvolen šéf sdružení Ruská jednota Sergej Aksjonov
1. března	Šéf autonomní vlády na Krymu Aksjonov oznámil, že převzal kontrolu nad bezpečnostními silami v oblasti. Zároveň požádal ruského prezidenta Vladimira Putina o pomoc, - ruský parlament schválil záměr prezidenta Vladimira Putina nasadit na Ukrajině vojáky. Kreml to zdůvodnil ukrajinskou vnitropolitickou krizí a potřebou chránit životy Rusů, - Ukrajina požádala USA a další klíčové země RB OSN, aby pomohly ochránit její územní celistvost.
3. března	Ruské jednotky dokončily obsazení ukrajinské posádky v zálivu Balaklava u Sevastopolu.
4. března	Putin před novináři objasňoval ruskou roli na Krymu. Na Krymu prý neoperují ruští vojáci, ale "ozbrojené síly sebeobrany". Vydal ruským jednotkám rozkaz k návratu do kasáren po rozsáhlém cvičení v oblastech sousedících s Ukrajinou, - trojice jihoukrajinských měst Oděsa, Cherson a Mykolajiv oznámila, že se chce připojit ke Krymu, pokud se obyvatelé poloostrova v referendu vysloví pro hlubší autonomii, - krymský parlament velkou většinou hlasů schválil rezoluci o připojení poloostrova k Ruské federaci a uspořádání referenda o odtržení od Ukrajiny.
9. března	Ruská armáda odřízla Krym od vnitrozemí. Na severu Krymu vojáci vybudovali minová pole,
11. března	Krymský parlament většinou 78 z 81 hlasů přijal deklaraci nezávislosti.
14. března	Ruský prezident Vladimir Putin neudělá žádné rozhodnutí kolem Ukrajiny před referendem na Krymu, uvedl americký ministr zahraničí John Kerry s odvoláním na svého kolegu Sergeje Lavrova, se kterým jednal o Ukrajině v Londýně.
15. března	Moskva vetovala návrh rezoluce RB OSN, který označuje referendum o statusu Krymu za neplatné a zároveň vyzývá státy a mezinárodní organizace, aby ho neuznaly.
16. března	Ministři obrany Ukrajiny a Ruska se dohodli, že obě země uzavřou na Krymu příměří, které potrvá do 21. března, - souhlas s připojením ukrajinského poloostrova Krym k Ruské federaci v referendu podle prvních odhadů vyslovilo asi 93 procent voličů. ČTK