Článek
„Krym, ať budeme verbálně deklarovat cokoliv, nebude Ukrajině v dohledné době vrácen. A západní mocnosti, respektive Evropská unie se s tím musí smířit,“ prohlásil Zeman s tím, že se připojení Krymu k Rusku snaží pochopit s ohledem na „hloupé“ rozhodnutí Nikity Chruščova z roku 1954 darovat poloostrov Ukrajině a také vzhledem k tomu, že si to většina tamního obyvatelstva evidentně přála.
„Ale i pro mě, a to nejsem žádný jestřáb, je jakási red line anexe nebo pokus o anexi východní části Ukrajiny. Tady bych se skutečně změnil z holubice na člověka, který by volal po velmi tvrdých sankcích, protože to už by byla řetězová reakce, která by zasáhla na území svrchovaného státu. Té části, která si vydobyla samostatnost a je hodna této samostatnosti,“ řekl Zeman.
„V okamžiku, kdy by se Rusko rozhodlo rozšířit svoji teritoriální expanzi na východ Ukrajiny, přestává legrace. A tady bych se přimlouval ne jenom pro co nejostřejší sankce EU, ale dokonce i pro, řekněme, vojenskou připravenost Severoatlantické aliance například tím, že by vojska NATO vstoupila na ukrajinské území,“ upřesnil Zeman.
Federalizace není nic škodlivého
Zeman také řekl, že podporuje federalizaci Ukrajiny. „Federalizace Ukrajiny by nebyla ničím škodlivým. Máte federální Německo, USA, Švýcarsko,” připomněl. Jistá decentralizace a autonomie by podle něj mohla situaci na Ukrajině uklidnit.
Za chybný krok, který přispěl k rozdmýchání konfliktu, prezident považuje jazykový zákon, který znemožnil ruskojazyčným Ukrajincům používat v úředním styku mateřskou řeč. „Nevím, který blázen ho vymyslel,” prohlásil Zeman. Přestože byl nakonec vetován, regionální instituce ho občas aplikují, a tím konflikt zbytečně eskalují, míní Zeman.
Co se týče míry demokracie v Rusku, Zeman místo izolace Moskvy doporučuje naopak co nejsvobodnější přístup a zamezení dojmu obklíčené pevnosti. „Nevracejme se ke studené válce a cynicky řečeno provádějme ideologickou diverzi,” pomohl si Zeman normalizačním slovníkem.
