Článek
"Kolegové, žádám vás, abyste zvážili mou rezignaci a rozhodli o ní," prohlásil podle agentury AFP šéf parlamentu Lytvyn v úvodu středečního zasedání zákonodárného sboru. "Jsem oklamán, Ukrajina je oklamána, lid je oklamán," prohlásil šéf parlamentu a podal demisi.
Sedm poslanců podle Reuters zahájilo hladovku. Prezident Viktor Janukovyč, jehož Strana regionů zákon prosadila, svolal mimořádnou schůzku s představiteli parlamentu a nevyloučil předčasné volby.
"Janukovyč nevyloučil, že bude nutné přistoupit k předčasným volbám, pokud se poslancům nepodaří stabilizovat práci parlamentu," uvedla v prohlášení prezidentova kancelář po setkání Janukovyče s představiteli parlamentu, na které ale nepřišel nikdo z opozice.
Zákon o ruštině
Ukrajinský parlament v úterý schválil kontroverzní zákon, který ve značné části země - kde žije ruskojazyčná menšina - povyšuje ruštinu na úroveň druhého oficiálního jazyka. Kritici zákona se obávají, že to bude znamenat omezení ukrajinštiny a příklon Ukrajiny směrem k Rusku.
Působnost nového zákona se vztahuje na jazyky, které jsou mateřštinou nejméně deseti procent obyvatelstva určitého regionu. Kromě ruštiny jde také třeba o běloruštinu, polštinu, rumunštinu, slovenštinu, jidiš nebo běloruštinu.
Kritici se obávají, že nová právní úprava povede k dalšímu rozdělení země. Ruština je mateřským jazykem většiny obyvatel východu a jihu Ukrajiny.
Zákon je také považován za politický ústupek vůči Moskvě, která požadovala zvýšení významu ruštiny na Ukrajině.
Protesty a politická krize
Na protest proti přijatému zákonu, který je ale v souladu s právy menšin ve vyspělých zemích, se v noci na středu konaly v ukrajinské metropoli demonstrace, které podle opozice budou pokračovat. Podle průzkumů ale dvě třetiny Ukrajinců souhlasí s tím, aby ruština měla postavení regionálního jazyka.
Tisícovky lidí se shromáždily u budovy, kde měl ve středu vystoupit na tiskové konferenci prezident Janukovyč. Když lidé zablokovali vstup do budovy, policisté proti nim zasáhli. Demonstranti na ně házeli láhve s vodou a klacky. Na místo přijely podle Reuters sanitky, aby ošetřily zraněné policisty a demonstranty.
Proti posílení pozice ruštiny se postavila i vězněná expremiérka Julija Tymošenková. Její strana Baťkivščina oznámila, že pokud vyhraje říjnové parlamentní volby, zákon zase zruší.
Když byl zákon na jaře předložen, v parlamentu se strhla rvačka a byl blokován. [celá zpráva]
Zákon musí ještě podepsat předseda parlamentu a prezident Viktor Janukovyč, jehož Strana regionů zákon prosadil. Ve středu měl promluvit