Z berlínské virtuální zpátečky v čase až mrazí. Tak je dokonalá

Východoněmečtí pohraničníci s kamennými tvářemi si mezi sebou šuškají, koho si vytáhnou na podrobný pohovor. Po několika nervydrásajících minutách mohou cestující v busu zamířit do smogem zamořeného, šedého a sazemi zašpiněného východního Berlína v osmdesátých letech.

„Naším cílem je, když už vás nemůžeme vzít zpátky do historie, pokusit se prostřednictvím virtuální reality vytvořit dokonalou iluzi toho, co bylo,“ říká třiatřicetiletý Jonas Rothe, zakladatel firmy Time Ride neboli Jízda časem.

I když podnik začal fungovat teprve letos v srpnu jako vůbec první podnikatelský záměr drážďanského rodáka, o zájemce nemá nouzi. Tři měsíce převáděl jeho tým do 3D podoby sedm tisíc objektů, z toho 500 budov a dva tisíce aut, z dobových fotek a videí.

Po úvodu, kdy se zvědavci dozvědí, jak si spojenci rozdělili Německo přemožené po prohrané válce na čtyři sektory a jak východoněmecký režim přes noc zapečetil v roce 1961 hranici výstavbou zdi, aby tak zabránil hromadnému odchodu svých občanů, na ně čekají tři lidé.

Na obrazovce se tak představí vzdorný dlaždič, iluzí zbavená architektka, původně skalní fanoušek východoněmeckého režimu, a západoberlínský pankáč, který strávil delší dobu ve východoněmecké undergroundové scéně. Návštěvníci si vyberou jednoho z nich jako průvodce, nastoupí do modelu autobusu a nasadí patřičné brýle a sluchátka.

Po překonání hraničního přechodu celkem dvoukilometrová jízda pokračuje na elegantním náměstí Gendarmenmarkt se dvěma katedrálami s poškozeními ze druhé světové války a projížďkou kolem nových paneláků na Leipziger Strasse, tehdy vrcholu luxusního bydlení.

O nenápadnost se snažící agenti východoněmecké tajné policie Stasi sledují z neoznačených automobilů vytipované osoby, zatímco občané odevzdaně stojí v dlouhé frontě na zboží, které přivezli do místního obchodu. „Vůně či zápach nám často připomenou něco z minulosti,“ podotýká Rothe, „nechtěli jsme ale pasažérům způsobovat bolest hlavy,“ naráží na nezaměnitelnou „vůni“ výfukových plynů z trabantů a wartburgů.

Cesta do minulosti vrcholí v Paláci republiky, středisku zábavy, kde se natáčely dnes kultovní a i československým divákům známé pořady Ein Kessel Buntes a kde sídlil vládcům NDR vše odkývávající parlament. Účastníci cesty do naštěstí už ztraceného světa tady pak mají možnost přidat se k jásání po pádu zdi.

„Ty obrázky mě vždy dojmou: vždyť se tímto okamžikem změnil chod Německa, Berlína a bez nadsázky světa,“ přiznává Inge Steinerová, studentka medicíny z Jeny.