Článek
„Očekáváme za to, že Evropská unie omezí byrokracii a zjednoduší, zrychlí a zlevní rozpočtový proces. Potřebujeme silnou, konkurenceschopnou a bezpečnou Evropu,“ zdůraznil Lázár.
Jednání se zúčastnili příslušní ministři Česka, Polska, Maďarska, Slovenska, Bulharska, Rumunska, Chorvatska a Slovinska. Ačkoliv Budapešť tvrdí, že s navýšením odvodů souhlasí všechny země, Bulharsko tvrdí, že s ničím takovým nesouhlasilo.
„Bulharsko nevyjádřilo stanovisko ke zvýšení příspěvku země," uvedlo ministerstvo financí. „Vláda konstatuje, že takové stanovisko nebylo projednáváno v žádném pracovním či oficiálním formátu při jednáních mezi členskými státy a Evropskou komisí," dodalo prohlášení.
Českou republiku zastupovala ministryně pro místní rozvoj Klára Dostálová. Agentura ČTK v této souvislosti upozornila, že český premiér Andrej Babiš se ještě začátkem týdne v Bruselu stavěl skepticky k možnému zvýšení plateb.
Velká Británie je čistým plátcem do společné unijní kasy a z Evropské unie odchází v březnu 2019. Své závazky však bude plnit až roku 2020, kdy končí stávající finanční období Unie. Britský odchod bude znamenat pro unijní kasu výpadek 11 až 12 miliard eur. Postkomunistické země východní Evropy jsou vesměs čistými příjemci finančních prostředků EU. Nyní se obávají, že s nižším rozpočtem by přišly o část příjmu. Unie hospodaří s asi 140 miliardami eur ročně.