Výbuch ve Vrběticích v časech a souvislostech

Ve Vrběticích nejprve explodovalo 16. října 2014 padesát tun munice ve skladu číslo 16, přičemž zahynuli dva lidé. Druhý výbuch následoval 3. prosince 2014 ve skladu číslo 12, kde bylo asi 13 tun munice.

Oba sklady patřily ostravské firmě Imex Group. Původně armádní sklad ministerstvo obrany od roku 2006 pronajímalo soukromým zbrojařským firmám.

Původně se spekulovalo, že šlo o nedbalé zacházení s municí připravovanou na export. Po druhém výbuchu ale řekl Andrej Babiš České televizi: „Všichni experti se domnívají, že druhý sklad nevybuchl náhodou. Já si to také myslím.”

Babiš také připomněl, že na problémy v muničním skladu na Zlínsku už před lety upozorňovala Bezpečnostní informační služba (BIS). V roce 2011 totiž došlo k explozi munice ve skladu v Bulharsku, jehož část měl pronajatou právě Imex.

Firma ale tvrdila, že v té době už tam žádná její munice nebyla, a zmiňovala, že sklad používaly i dvě další firmy. „V Bulharsku v roce 2011 vybuchl sklad, kde byl uložen vojenský materiál tří firem. Jednou z nich byl Imex Group. Bulharská strana nikdy klienta nežalovala,” uvedl tehdy v ČT právník Imexu Radek Ondruš.

I Ondruš však naznačoval, že nešlo o nedbalost. „Ty výbuchy mně nepřipadají jako náhoda, ale to neznamená, že to souvisí s Imexem,“ řekl tehdy Mladé frontě Dnes.

Již na konci roku 2014 tedy panovalo podezření, že nešlo o nedbalost.

Česká policie měla i podle nynějších slov ministra vnitra Jana Hamáčka informace o dvou mužích, kteří se o areál ve Vrběticích zajímali už od roku 2014. A brzo se objevila i jména podezřelých. Sklad měli zájem navštívit dva cizinci.

O vstup žádali Moldavan Nicolai Popa a Tádžik jménem Ruslan Tabarov. Povolení k návštěvě skladu dostali na období od 13. do 17. října 2014. E-mail s žádostí měla poslat Národní garda Tádžikistánu, protože mělo jít o dva její členy. Ukázalo se ale, že stopy vedou do Ruska a žádost poslal člen GRU Andrej Overjanov.

Vyřizování povolení potvrdila i firma Imex, podle níž ale muži nikdy do skladu nedorazili. Vzhledem k tomu, že plot areálu byl děravý, by ovšem nebyl problém se tam dostat bez kontroly.

Údajní Popa a Tabarov přiletěli do Prahy 11. října 2014. V Česku se nicméně prokazovali jmény Alexandr Petrov a Ruslan Boširov. Stejná jména používali muži i v roce 2018 při vstupu do Velké Británie, kde se měli pokusit zabít bývalého agenta Sergeje Skripala v Salisbury.

Alexandr Petrov je ve skutečnosti krycí jméno Alexandra Miškina a Ruslan Boširov krycí jméno Anatolije Čepigy, oba působí v jednotce GRU 29155. Boširov si dokonce dal na svůj facebookový profil fotku z Prahy z 11. října 2014. Stránku podle listu The Daily Mail vytvořil jen kvůli tomu, aby byl v kontaktu s Ukrajinkou, kterou v Praze poznal.

„Nejméně od 11. října do 16. října 2014 (se měli) pohybovat na území České republiky, nejprve v Praze, následně v Moravskoslezském kraji a Zlínském kraji,“ sdělil v sobotu večer mluvčí Národní centrály proti organizovanému zločinu Jaroslav Ibehej.

Investigativní skupina Bellingcat už v říjnu 2018 uvedla, že Miškin od 13. do 16. října 2014 bydlel v Ostravě a že Čepiga dorazil do Prahy 11. října 2014.

I když se měli v ČR zdržet do 17. října, odjeli o den dříve - v den exploze. Zamířili nejdříve do Vídně a z ní se pak vrátili do Moskvy.

Boširov/Čepiga však byl v ČR už dříve, uvedl Bellingcat. Zemi navštívil už v lednu 2014 spolu s velitelem jednotky GRU 29155 Denisem Sergejevem, který vystupoval pod jménem Sergej Fedotov. Sergejev/Fedotov doprovázel nejen oba agenty v březnu 2018 do Británie, ale hlavně byl v dubnu 2015 v Sofii. Tam došlo k pokusu otrávit bulharského zbrojaře Emiliana Gebreva, majitele firmy Emco, který nakupoval zbraně právě od Imexu.

Podle Bellingcatu byl Gebrev otráven se dvěma dalšími lidmi v sofijském hotelu Orbita. Gebrevovi se udělalo špatně 27. dubna 2014. O den poději byl v kómatu převezen do nemocnice. Otráven byl i jeho syn a člen vedení společnosti Emco.

Příznaky se u Gebreva projevily v den, kdy dostal souhlas s vývozem zbraní do Ázerbájdžánu. Přes ten šly zbraně od různých bulharských firem syrským protiasadovským vzbouřencům podporovaným USA. Případ byl uzavřen jako nevyřešený v roce 2015, ale znovu byl otevřen v roce 2019 po otravě Sergeje Skripala.

Nakonec vyšlo najevo, že dva muži s pasy na jména Sergej Fedotov a Georgij Gorškov přiletěli 24. dubna 2015 do Burgasu. Vracet se měli ze Sofie do Moskvy 30. dubna, oba ale opustili Sofii večer 28. dubna, kdy zkolaboval Gebrev, a odletěli do Istanbulu a pak do Moskvy. V Sofii byl i další agent Sergej Ljutěnkov, který používal krycí jméno Sergej Pavlov.

Agenti GRU se do Bulharska vrátili v květnu 2015. V té době Gebrev a jeho syn opět pocítili stejné příznaky jako v dubnu. Případ byl znovu otevřen, když bulharští vyšetřovatelé zjistili ze záběrů kamer, že je na nich důstojník GRU Sergejev alias Fedotov, který přiletěl spolu s Miškinem a Čepigou do Británie v březnu 2018.

K odhalení aktivit GRU přispěl právě pokus zabít 4. března 2018 Sergeje Skripala a jeho dceru Juliji. Ve stejném měsíci britská vláda připsala útok Rusku a v září řekla premiérka Theresa Mayová, že by měli být Boširov a Petrov vydáni do Británie.

Britové současně zveřejnili fotografie a videa obou podezřelých pořízené bezpečnostními kamerami. Rusko tvrdilo, že jde o civilisty, a dokonce s nimi nechalo natočit interview, ve kterém oba muži nepřesvědčivě tvrdili, že si v Salisbury chtěli jako turisté prohlédnout katedrálu s hodinami.

Až po zveřejnění jejich podoby začalo být jasné, že v ČR působili v době výbuchu ve Vrběticích stejní agenti GRU, jací útočili v Salisbury.

Než se podařilo spojit souvislosti, nějakou dobu to samozřejmě zabralo, ale po obnoveném vyšetřování otravy Gebreva v roce 2019 už se těžko daly přehlédnout.

Při pátrání po aktivitách agentů GRU se ukázalo, že v roce 2017 Boširov a Petrov často létali do Ženevy, mimo jiné v době, kdy se tam konaly mírové rozhovory o Sýrii.

Ljutěnkov/Pavlov, jenž se podílel na akcích v Bulharsku, měl také stát v roce 2016 za neúspěšným pokusem o puč v Černé Hoře, jehož cílem bylo zabránit tomu, aby země vstoupila do NATO.

Fedotov/Sergejev byl zase v Barceloně v roce 2017 dva dny předtím, než se tam 1. října konalo nepovolené referendum o odtržení Katalánska od Španělska.

Agenti GRU také stáli za hackerskými útoky na Organizaci pro zákaz chemických zbraní (OPCW) a za útoky na antidopingovou agenturu WADA, ty ale stejně jako útok na e-mailovou komunikaci členů americké Demokratické strany prováděly jiné jednotky GRU.