Článek
Ahtisaari cenu získal za své mnohaleté úsilí řešit mezinárodní konflikty.
Vyjednávání o Ahtisaariho plánu na půdě OSN byla zdlouhavá a nevedla k dohodě. Odpor Bělehradu proti osamostnění provincie podporovalo zejména Rusko. Kosovo nakonec letos v únoru vyhlásilo nezávislost jednostranně. Dosud ho uznaly přes čtyři desítky zemí. Posledními z nich se ve čtvrtek staly sousední Černá Hora a Makedonie.
Nobelovy ceny byly poprvé rozdány v roce 1901. Letošní kolotoč udělování cen zakončí v pondělí vyhlášení vítěze v oboru ekonomie.
Všichni ocenění získají zlatou medaili, diplom a šek na deset miliónů švédských korun. Ceny jim osobně předá švédský král Gustaf.
Martti Ahtisaarifoto: Reuters/Martti Kainulainen/Lehtikuva
Martti Ahtisaari
Narodil se 23. června 1937 ve Viipuri, které během 2. světové války zabrali Sověti. Prožitek nuceného vyhnanství spolu s dalšími 400 tisíci Finy z oblasti Karelské šíje prý byl zásadní pohnutkou pro jeho budoucí mírová úsilí.
Dnes už někdejší finský prezident působil při nesčetných misích usilujících o ukončení mezinárodních konfliktů - od Severního Irska, přes indonéskou provincii Aceh po Kosovo. Výrazné úspěchy zaznamenal jako prostředník v Namibii, která získala nezávislost v roce 1990. Namibie mu a jeho ženě Eevě udělila čestné občanství.
V politice a diplomacii ale nepůsobil Ahtisaari pořád. Nejprve se stal učitelem (1959) a na ministerstvo zahraničí nastoupil až o šest let později. Působil jako velvyslanec v Tanzánii, později se stal čelným představitelem ministerstva a posléze i OSN. V prezidentské funkci byl šest let (1994-2000). Finsko se v té době stalo členem Evropské unie.
Ahtisaari je držitelem spousty cen a čestných doktorátů.
Vítězové Nobelovy ceny 2008Za lékařství a fyziologii: Němec Harald zur Hausen za objev lidských papilovirů, které způsobují rakovinu děložního čípku) a Francouzi Françoise Barréová-Sinoussiová a Luc Montagnier, kterým se před čtvrt stoletím podařilo izolovat virus způsobující AIDS. Za fyziku: Japonští vědci Makoto Kobajaši a Tošihide Masukawa a americký vědec Yochiro Nambu za jejich objevy ve fyzice částic. Za chemii: Američané Martin Chalfie a Roger Tsien a Japonec Osamu Šimomura za objev a výzkum zeleného fluorescenčního proteinu. Ten se využívá v buněčné biologii pro označení určitého genového produktu a jeho následného rozpoznání díky fluorescenci. Za literaturu: Francouz Jean-Marie Le Clézio. Napsal povídky, romány, eseje, překládal a napsal také nespočet článků a recenzí. Švédská akademie ho označila za "autora nových směrů, poetického dobrodružství a smyslové extáze" a "průzkumníka lidství za hranicemi naší civilizace a pod ní".
