Článek
„Poláci si kladou otázku, jak to je možné, že sousedi, kteří jsou jednou z nejbohatších zemí světa, nás vyrabovali, okradli, zavraždili miliony našich lidí a nenesli za to žádné následky,“ řekl Arkadiusz Mularczyk (PiS), který vede parlamentní skupinu, jejímž úkolem je vypracovat odhad výše odškodnění za válečné ztráty v Polsku. Zprávu by měla mít hotovou na podzim.
„Dnes by polské rodiny byly z ekonomického nebo demografického hlediska na úplně jinde, kdyby nebylo druhé světové války,“ dodal. Průzkum podle jeho slov dokládá, že Poláci požadují elementární spravedlnost. Jak vysokou částku by mělo Polsko zaplatit, nechtěl sdělil. „Teď je těžké mluvit o přesné výši náhrad,“ řekl. Polská vláda dříve uváděla částku 850 miliard dolarů, které by chtěla od Německa získat.
Experti mají pochyby o tom, že by se tak vysoká částka mohla získat. Historik a odborník na německo-polské vztahy Antoni Dude tvrdí, že současné snahy získat odškodnění jsou záležitostí politického boje a jen razantně zhorší vztahy mezi Německem a Polskem. „Nic nenasvědčuje tomu, s výjimkou nadějí některých politiků, že by si Polsko mohlo peníze vynutit. Němci nebudou platit a země nemá nástroj, který by je k tomu donutil,“ dodal historik.
Agentura DPA připomíná, že Polsko čekají za měsíc parlamentní volby a otázka odškodnění za škody napáchané nacisty by se mohla pro vládnoucí stranu Právo a spravedlnost (PiS) stát jedním z volebních témat.
Německá strana považuje otázku válečných reparací za uzavřenou. Připomíná, že Polsko se nároků na reparace a odškodnění v minulosti opakovaně zřeklo: nejprve v roce 1953, pak v roce 1970 při uzavření smlouvy o německém uznání polské západní hranice na Odře a Nise, jakož i při potvrzení polské hranice při sjednocování Německa na přelomu let 1989 a 1990.