Válku nezačneme, vojáky stahujeme. Přehled ruských lží

Rusko začalo v posledních měsících stupňovat požadavky kolem Ukrajiny s tím, že o situaci chtělo jednat především se Spojenými státy. Chtělo mimo jiné, aby se Ukrajina nikdy nestala členem NATO, záruky, že na jejím území nebudou rozmisťovány americké rakety či že NATO nebude rozmisťovat své síly v zemích východní Evropy nad úroveň z roku 1997 – tehdy Česko, Slovensko, Polsko či Maďarsko ještě nebyly členy Aliance.

Podle Západu byly požadavky Kremlu už tehdy přehnané. Západ následně začal upozorňovat na možnost ruské invaze na Ukrajinu.

„Vidíme prohlášení, která publikuje Severoatlantická aliance o navýšení kontingentu a stažení sil a prostředků na východní křídlo. To vše vede k tomu, že napětí roste. Informace ze Západu jsou plné hysterie a protkané lží,“ tvrdil mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov 24. ledna.

Reagoval tím na fakt, že prezident USA Joe Biden podle deníku The New York Times zvažoval, že do spojeneckých zemí poblíž Ukrajiny vyšle tisíce vojáků. Na pozadí těchto slov obě strany stále diskutovaly o požadavcích Moskvy. Spojené státy ale odmítly ustoupit (pro Moskvu klíčovému) požadavku o zastavení rozšiřování NATO.

„Jestliže a dokud bude záležet na Ruské federaci, válka nebude. Nepřejeme si válku. Nedopustíme ale, aby někdo hrubě pošlapával a ignoroval naše zájmy,“ uvedl 28. ledna ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov.

V té době už se u hranic s Ukrajinou nacházelo zhruba 100 tisíc ruských vojáků a armádní techniky. Západ na to reagoval posilováním vojenské přítomnosti na východním křídle NATO.

Spojené státy mezitím uvedly, že Rusko neodpovědělo na jejich protinávrhy. V rámci „produktivity jednání“ ale nezveřejnily, o jaké konkrétní návrhy šlo. K situaci ohledně Ukrajiny se na začátku února prvně vyjadřuje také ruský prezident Vladimir Putin.

Přibližně o týden později vyzval Putin ukrajinského prezidenta Zelenského k dodržování Minských dohod. Kyjev tehdy začal otevřeně mluvit o tom, že by ho Západ neměl tlačit do jejich plnění, protože to může znamenat zničení země.

„Neexistuje jiná alternativa. Líbí, nelíbí. Trp, moje krasavice. Je potřeba to udělat. Jinak to nejde,“ citoval Putin rčení spojené mimo jiné s velmi vulgární a krutou písní hudební skupiny Červená plíseň o prznění těla spící ženy, která se nemůže bránit.

Desítky tisíc ruských vojáků se následně přesunuly na společné cvičení do Běloruska. Cvičení začalo 10. února a mělo trvat deset dnů, vojáci se pak měli vrátit zpět do Ruska.

Západní státy v té době začaly vyzývat své občany, aby Ukrajinu opustili.

„Po ukončení prověrky bojové připravenost se vojska jako vždycky přesunou na místa trvalé dislokace. Jednotky Jižního a Západního vojenského okruhu, které už splnily své úkoly, již zahájily nakládání pro transport na železnici a silnici a začnou se přesouvat do svých posádek,“ tvrdil 16. února představitel ruského ministerstva obrany Igor Konašenko.

Ukrajina ale hned začala tento fakt zpochybňovat. Ministr zahraničí Dmytro Kuleba uvedl, že vláda uvěří, teprve až uvidí, že vojáci skutečně odjíždějí. Spojené státy s odkazem na záběry ze satelitů uvedly, že se Rusko nestahuje, a své vojáky naopak posílá blíž ukrajinským hranicím.

Agentura Bloomberg omylem oznámila začátek invaze. Další převážně britské a americké deníky s předstihem informovaly, že válka začne ve středu 16. února, což se nestalo a jen to hrálo do karet Rusku.

„Prosba k prostředkům masové dezinformace USA a Británie, k Bloombergu, The New York Times, The Sun a dalším – oznamte nám harmonogram našich invazí na příští rok. Ráda bych si naplánovala dovolenou,“ napsala jedovatě mluvčí ruského ministerstva zahraničí Marija Zacharovová právě v den, kdy podle západních médií měla invaze odstartovat.

Mezitím už se objevily informace, že ruská Duma řeší, zda uznat nezávislost samozvaných separatistických republik (Luhaňské a Doněcké) na východě Ukrajiny. Zelenskyj tehdy marně žádal o schůzku s Putinem.

Západní státy se nadále obávaly ještě větší eskalace situace. Německo, Francie i Rakousko vyzývaly občany, aby okamžitě Ukrajinu opustili. Rostlo také napětí v Donbasu, kde se Ukrajina s proruskými separatisty vzájemně obviňovala z porušení příměří, a to hned ve 136 případech.

„21. února v 9:50 dělostřelecká palba neznámého typu odpálená z ukrajinského území zcela zničila místo působnosti pohraničníků z Federální služby bezpečnosti v Rostovské oblasti,“ citoval server RT.com z prohlášení ruských zpravodajců.

Rusové také ukázali záběry, které podle nich zachycovaly zničené stanoviště poblíž vesnice Ščirbakovovo. Ukrajinci to označili za provokaci. Střelba totiž mohla přijít z území ovládaným proruskými separatisty, a sloužit tak jako záminka k vyvolání konfliktu.

Jen o pár hodin později ruská armáda tvrdila, že zabila pět narušitelů na hranicích s Ukrajinou. Kyjev na to reagoval slovy, že žádné ukrajinské síly v regionu nejsou a jedná se o falešnou zprávu. Rusko ale v reakci na tyto „konflikty“ uznalo nezávislost Luhanské a Doněcké republiky.

„Vše, co nyní vládne na Ukrajině, je zplozeno převratem v roce 2014. Od těch, co se zmocnili vlády v Kyjevě, žádáme, aby se projevili zodpovědně a zabránili krveprolití, jinak ho budou mít na svědomí,“ řekl Putin a následně podepsal dekrety a dohody s vůdci Doněcké a Luhanské lidové republiky.

„Po zuby ozbrojená země s jadernými ambicemi je naprosto nepřijatelná. V případě nezbytnosti splníme všechny přijaté závazky,“ řekl ruský prezident před novináři.

Mluvil tehdy o vojenské pomoci Doněcké a Luhanské lidové republice, vytvořených na jaře 2014 proruskými separatisty v Donbasu na východě Ukrajiny.

Ve čtvrtek 24. února vystoupil v televizi Putin s projevem, že dal svolení ke speciální vojenské operaci na ukrajinském Donbasu. Moskva podle něj nemůže tolerovat hrozby, které přicházejí z Ukrajiny.

„Spravedlnost a pravda je na ruské straně. Okolnosti od Ruska vyžadují rozhodné kroky,“ řekl v projevu. Ten byl ale předtočený už v pondělí, na což upozornil nezávislý ruský informační portál Novaja gazeta.

Čas vytvoření videa lze podle něj ověřit při jeho stažení z webu Kremlu a zkontrolováním jeho vlastností, tzv. metadat. Z toho vyplývá, že o invazi na Ukrajinu měl Putin jasno už v pondělí.