Článek
Podle Čurkina by v případě nejhoršího vývoje na jihovýchodě Ukrajiny Ruská federace použila souhlasu s nasazením sil na území Ukrajiny, který dal parlament 1. března ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, když o pomoc požádal premiér autonomního Krymu. [celá zpráva]
„Tato možnost je vždy v našich rukách. Samozřejmě bychom ji nechtěli,“ uvedl Čurkin.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Podle něj by Rusko vyslalo na území Ukrajiny své mírové sbory. Je přesvědčen, že jiná možnost neexistuje. Vyslání modrých přileb OSN považuje za nepravděpodobné.
Čurkinův plán má otevřít cestu k nasazení ruských sil
Čurkin nastínil i konkrétní scénář. Pokud násilí na jihovýchodě neskončí, Rusko svolá mimořádné zasedání Rady bezpečnosti OSN. Ruský diplomat však zmínil, že Rada bezpečnosti je rozdělená, takže od ní nelze očekávat jakékoli vážné kroky ohledně plánu řešení konfliktu: „OSN a Rada bezpečnosti nemohou být lepší než svět, v němž existují. Velmi často Rada bezpečnosti nedospěje ke konsenzu.“
BEZ KOMENTÁŘE: Kolona ruských vojenských vozidel projela po dálnici 10 kilometrů od ukrajinských hranicVideo: Reuters
Podle něj je za dané situace nereálná možnost nasazení mírových sil OSN. Vzhledem k tomu má prý Rusko mezinárodně obhajitelné právo v nevyhnutelném případě vyslat na Ukrajinu své mírové jednotky.
Gruzínský scénář
Odvolal se na článek 51 Charty OSN, který hovoří o právu na sebeobranu a který Rusko podle Čurkina uplatnilo už v roce 2008 na Kavkazu. Při konfliktu v Gruzii napřed gruzínské síly zasáhly na území separatistické Jižní Osetie, kde už působily mírové jednotky Ruské federace. Moskva Tbilisi den před akcí varovala, aby nezasahovalo, ale marně. Rusko pak odpovědělo válkou proti Gruzii.
Ruský velvyslanec při OSN Vitalij Čurkin
O možnosti gruzínského scénáře již tento týden hovořil ruský ministr zahraničních věcí Sergej Lavrov. [celá zpráva]
Lavrov si stěžuje na nerovnost
Proti kritice ze strany amerického ministra zahraničí Johna Kerryho, jenž v noci na pátek uvedl, že Rusko na Ukrajině destabilizuje situaci a neplní ženevskou dohodu, se v pátek ohranil jeho ruský protějšek Sergej Lavrov. [celá zpráva]
Uvedl, že Rusko se bude snažit o zmírnění napětí na základě ženevské dohody, ke které "nemohou být (dodávány) jednostranné požadavky".
Spojené státy jimi podle něj překrucují celou dohodu, neboť prý mají "výjimečnou schopnost postavit vše na hlavu". Podle něj dohoda kladla rovné požadavky na obě strany. Opustit se měly jak okupované budovy na jihovýchodě Ukrajiny, tak v Kyjevě a na západě a složit zbraně měli separatisté i radikální nacionalistické skupiny.
„Místo toho, aby odzbrojili Pravý sektor, říkají nám, že my Rusové jsme zavázáni uvolnit administrativní budovy v Doněcku, Luhansku, Slavjansku a v dalších městech na jihovýchodě Ukrajiny.“ Na západě Ukrajiny a v Kyjevě přitom podle něj obsazené budovy stále okupují nacionalisté a pravicoví radikálové.“
Nulandová prý lže
Americkou diplomatku Victorii Nulandovou dokonce obvinil ze lži, když řekla, že se v Ženevě domluvilo, že separatisté mají odejít z okupovaných budov: „To je prachobyčejná lež, to by nemohlo být napsáno (v dohodě).“
Rusko stáhlo k hranicím s Ukrajinou početné síly, které podle NATO mají asi 40 tisíc vojáků. Pořádá tam vojenská cvičení.
Rusko od eskalace napětí neustupuje, přestože mu hrozí sankce, klesá jeho rating a investoři se stahují. [celá zpráva]
Podle Moskvy ruská ekonomika vše ustojí. [celá zpráva]