Článek
„Obviněný se přiznal,“ zdůvodnil mluvčí soudu Tobias Kaehne, proč van Helsum unikl „jen“ s trestem 160 hodin veřejných prací. Podle Kaehna hrálo také roli to, že nebyl dříve trestaný, s vyšetřovateli spolupracoval a němečtí daňoví poplatníci nepřišli k velké újmě. Náklady by podle něj byly podobné, kdyby se van Helsum přihlásil jako bezdomovec.
Berlínský úřad pro mládež přitom původně požadoval zaplacení útraty ve výši 30 tisíc eur (zhruba tři čtvrtě miliónu korun).
Tajemný příběh obletěl svět
O mladíka se staral úřad devět měsíců poté, co se hoch objevil na berlínské radnici se svým smyšleným příběhem o tom, jak mu zemřel otec a on ho pohřbil, ale neví kde. Dlouho nebylo jasné, zda mladík hovořící zčásti lámaně anglicky a zčásti německy neříká pravdu. Příběh „Lesního chlapce Raye” rychle obletěl svět.
Německé úřady mu kromě poskytování péče dávaly také měsíční kapesné ve výši 240 eur (zhruba 6000 korun).
Teprve později vyšlo najevo, že mladík pochází z nizozemského města Hengelo. Jeho nevlastní matka také tisku řekla, že má syna, a naznačila, že prchal před rodičovskými povinnostmi.
Podle soudního mluvčí Kaehneho ale Nizozemec nelhal tolik, jak se později psalo. Je prý pravda, že s otcem cestoval po Německu a občas přespali v lese. Nikdy údajně ani vyšetřovatelům netvrdil, že žil v lese pět let, jak se psalo.
Kromě veřejných prací berlínský soud mladíkovi nařídil ještě navštěvovat psychologa.