Článek
Podle webu Tagesspiegel je situace v dějišti hlavní demonstrace agresivní, demonstranti mávali nad hlavou tureckými vlajkami, křičeli „Allahu akbar!” a někteří na přítomné novináře volali: „Lživý tisk!” Tagesspiegel uvedl, že jednotlivci se modlí.
Na shromáždění přišel turecký ministr sportu a mládeže Akif Kiliç, který se narodil v Německu. Akci označil jako signál semknutosti vůči pučistům: „Ze shromáždění má vyjít takové poselství, že všechny politické strany i nevládní organizace v Německu stojí společně proti puči a chtějí obhajovat demokracii.”

Turecká demonstrace v Kolíně nad Rýnem
Pořadatelé chtěli na demonstraci živě vysílat pozdrav tureckého prezidenta, ústavní soudci to ale v sobotu večer zakázali. Ulehčili tak situaci policejnímu prezidentovi, který varoval, že udělá všechno, aby projevu zabránil, aby se situace nezačala vyhrocovat. Erdoganův mluvčí to podle DPA ostře kritizoval jako nedemokratické.

Policisté dohlížejí na demonstraci v Kolíně na Rýnem.
V Německu žijí tři milióny Turků
Nad městem létají vrtulníky, v pohotovosti jsou vodní děla, kolem shromáždění hlídkují policisté na koních. Kolínská primátorka Henriette Rekerová zřídila na místě koordinační štáb, kde se bude rozhodovat o okamžitých opatřeních, začne-li se situace vyostřovat.

Protidemonstrace levice proti Erdoganovi v Kolíně nad Rýnem
Malá, krajně pravicová strana Pro NRW (Občanské hnutí pro Severní Porýní-Vestfálsko) se hodlala navzdory policejnímu zákazu vydat městem a dostat se co nejblíže ke stoupencům tureckého prezidenta, nakonec se pořadatelé akce s policisty dohodli, že nebudou situaci vyhrocovat. Podle DPA policie shromáždění asi 250 lidí před kolínským hlavním nádražím rozpustila.
Policie zadržela jednoho příslušníka krajní pravice, který napadl novináře, a zasahovala proti Erdoganovým přívržencům, kteří se vetřeli mezi stoupence prokurdské PKK a začali tam skandovat hesla. „Situace je relativně klidná,” řekl DPA kolínský policejní prezident Jürgen Mathies.
V Německu žijí zhruba tři milióny lidí tureckého původu, většinou přistěhovalci, kteří přišli do Spolkové republiky v 60. a 70. letech, nebo jejich potomci.