Článek
Švédský deník DN už dříve informoval, že poté, co Akilov v roce 2014 neuspěl s žádostí o azyl, vydával se za Rachmandžona Kurbonova. Toto jméno se vyskytuje v soudních dokumentech rozhodujících o Uzbekově odvolání.
Jak navíc upozornil server Local, pod Akilovým jménem vystupoval jiný muž, takže je možné, že Uzbek byl součástí širší sítě. Podle daňového přiznání měl totiž Akilov v letech 2015 a 2016 pracovat i pro hotelový řetězec Scandic Hotels. To sice jeho mluvčí Heidi Woldová potvrdila, avšak dodala, že Akilov, který pro ně pracoval, rozhodně není zadržený útočník. Jeho zaměstnavatelé na to přišli zkraje letošního roku a dotyčného propustili, protože nebyl schopen prokázat svoji totožnost.
Žena u květin za oběti teroristického útoku v centru Stockholmu
Uzbek, který zabíjel s ukradeným autem, měl být vyhoštěn. V Uzbekistánu ho však čekalo zatčení. Jak podle ČTK oznámila tamní policie, v únoru byl na Akilova vydán mezinárodní zatykač kvůli podezření, že je napojen na islámské radikály. Jeho příbuzní a známí vypověděli, že se dostal do vlivu tádžické odnože Islámského státu a před dvěma lety se snažil zapojit do jeho řad v Sýrii. Měl však být zadržen na turecko-syrské hranici a vrácen zpět do Švédska.
Narychlo zpřísňují zákony
Švédská vláda v důsledku Uzbekova útoku urychleně chystá zpřísnění zákonů proti terorismu. Napsala to agentura DPA. Švédský ministr spravedlnosti Morgan Johansson prohlásil, že je nutné „uzavřít díry“ v současné legislativě. Na prvním místě má být zákaz členství v teroristických organizacích, který však podle kritiků balancuje na hraně ústavnosti, jelikož se týká svobody sdružování. Podle televize SVT však zákaz podporuje sedm z osmi stran zastoupených ve švédském parlamentu.
Boj za teroristické organizace a jejich finanční podporování zakázalo Švédsko už dříve.
Policie po útoku ve Stockholmu posílila před nadcházejícími velikonočními svátky hlídky v ulicích.
Akilov zůstává ve vazbě. K útoku se přiznal. [celá zpráva]
