Unie se dohodla s britským premiérem na reformách

Dohoda je podle Sobotky kompromisem, což se očekávalo. „Je to důležitá chvíle. Evropa projevila obrovskou vůli pokračovat jako silné společenství. Snad to vydrží při řešení dalších problémů,” napsal také český premiér.

Dohodu velmi krátce po začátku pátečního večerního jednání summitu EU na internetu oznámila litevská prezidentka Dalia Grybauskaiteová. Kromě Sobotky pak stejnou informaci přidal i jeho dánský kolega Lars Lökke Rasmussen.

Krátce na to došlo k drobnému zmatku, protože informaci o tom, že je dohoda na světě, popřel na Twitteru Preben Aamann, mluvčí šéfa unijních summitů Donalda Tuska.

Twitterová komunikace ale dál pokračovala a nakonec Tusk na svém účtu vše potvrdil. Napsal, že navržený text dohody o nových vztazích mezi Británií a zbytkem Evropské unie má jednomyslnou podporu prezidentů a premiérů zemí osmadvacítky.

Klíčová dohoda, k níž se evropští lídři v Bruselu postupně dostávali dva dny, má vydláždit cestu k britskému referendu o případném setrvání ostrovního království v EU.

Podle Camerona Británie získá v EU zvláštní postavení. Prohlásil také, že budou ochráněny ekonomické zájmy Spojeného království.

Agentura Reuters uvedla, že Londýn získá výjimku v dalších snahách o větší integraci směrem těsnější Unii. Podle textu zveřejněného listem Financial Times, bude při příští úpravě dáno v základních unijních smlouvách jasně najevo, že odkazy na stále užší Unii se Británie netýkají.

„Británie nikdy nebude součástí evropského superstátu,” řekl Cameron.

Jeho země také dostane záruky ohledně „férového jednání” v případě finančních a ekonomických dohod s ohledem na členské a nečlenské státy eurozóny.

Britové nejsou členem eurozóny a obávají se, že Brusel by mohl chtít víc regulovat jejich finanční centrum - londýnskou City.

Podle diplomatických zdrojů dohoda nově umožní každému státu, aby spornou otázku dostal na program summitu EU, tedy, aby se jí zabývali vrcholní představitelé všech členských zemí unie. Podmínkou je, aby takový postup „zbytečně neohrožoval” rozhodování eurozóny.

Několik států (včetně Česka) na summitu odmítalo britskou snahu o co největší omezení některých sociálních dávek vyplácených Británií zaměstnancům z jiných zemí EU. Například zaměstnaneckých benefitů či přídavků na děti vyplácených lidem z jiného státu osmadvacítky, jejichž děti ovšem žijí ve své původní zemi.

Omezení zaměstnaneckých výhod má nakonec vyřešit „záchranná brzda”, která v případě zátěže systému umožní Britům omezit jejich vyplácení nově příchozím na pracovní trh nejvýše na čtyři roky.

Dlouhá diskuse se od pátečního rána vedla o době, po kterou bude moci tato brzda platit. Cameron žádal 13 let, výsledný kompromis podle diplomatů počítá se sedmi lety bez možnosti prodloužení.

Spor o příspěvky na děti, kdy Cameron trval na indexaci jejich výše podle životní úrovně v zemi původu pro všechny, zatímco státy V4 chtěly indexaci jen pro nově příchozí na pracovní trh, byl nakonec vyřešen zavedením přechodného období, uvádějí diplomatické zdroje.

Pravidlo - poté co bude podle unijních postupů přijato - bude do roku 2020 platit jen pro děti, jejichž rodiče na pracovní trh v jiné zemi EU nově vstoupí. Od roku 2020 už se bude indexace týkat všech těchto případů.

Cameron na Twitteru napsal, že domluvený text v sobotu předloží své vládě. Nové nastavení vztahů s EU slíbil Britům dojednat před tím, než v zemi vyhlásí referendum o setrvání v unii. To by se velmi pravděpodobně mohlo uskutečnit ještě před letošními prázdninami.