Článek
Ukrajinské memorandum obsahuje závazek výrazné decentralizace cestou posílení pravomocí místních samospráv. Předpokládá ústavní reformu včetně reformy soudnictví a bezpečnostních složek, možnost vyhlašování místních referend a posílení pravomocí parlamentu na úkor hlavy státu.
Zvláštní pozornost věnovali poslanci statusu ruštiny, kterou hovoří podstatná část obyvatel neklidného východu. Zvolili kompromisní formulaci, podle níž bude ruštině přiznán "status oficiálního jazyka vedle ukrajinštiny jako jazyka státního".
Memorandum obsahuje příslib amnestie pro účastníky protestních protivládních akcí, které ovládly města na východě Ukrajiny. Amnestie se bude vztahovat na všechny osoby, které se nedopustily těžkých zločinů. V platnost má vstoupit až v případě, že ozbrojené skupiny složí zbraně a vyklidí okupované objekty.
Moskva chválí
Z Ruska v reakci na přijetí programového dokumentu zněla chvála. Memorandum může podle vlivného ruského poslance být pro další vývoj klíčové.
Leonid Sluckij, šéf výboru pro záležitosti postsovětských států, považuje schválení ukrajinského dokumentu za "zdravé rozhodnutí". Ruský parlament podle něj vítá, že "poprvé za několik posledních měsíců" schválili ukrajinští poslanci správné prohlášení. Může se stát klíčovým pro "obrat Ukrajiny k uvědomělé občanské kooperaci a širokému dialogu mezi parlamentem a občanskou společností".
Ruský parlament je podle Sluckého připraven k "okamžitému navázání co nejširšího dialogu" s Ukrajinou, který prý ostatně ve formální rovině ani na minutu neustal. "Teď se objevila šance na maximálně efektivní parlamentní diplomacii," předpověděl ruský poslanec.