Článek
Pro přijetí sankcí hlasovalo 244 poslanců v 450členném částečně neobsazeném parlamentu.
Ukrajinský premiér Arsenij Jaceňuk minulý týden sdělil, že na seznamu je 172 lidí a 65 podniků, většinou z Ruska, které „financují terorismus”. Sankce se mají týkat institucí a lidí, kteří podporovali připojení Krymu k Rusku či se podílejí na financování aktivit proruských povstalců bojujících na východě Ukrajiny.
KOMENTÁŘ DNE:
Lyžařské Nagano - Nedá se nic dělat, dnešní komentář musí být sportovní, protože jedna mladá dáma přepsala lyžařské dějiny země. Čtěte zde >>
Před závěrečným hlasováním premiér zdůraznil, že byly vyškrtnuty některé kontroverzní oblasti postižené sankcemi, jako byly restrikce na poštovní služby nebo omezování médií: „Jsme přesvědčeni, že takováto rozhodnutí mohou učinit jen soudy.“
Obavy z cenzury
V pozměněném návrhu je také zdůrazněno, že sankce mohou být uplatněny proti cizí zemi a také právnickým i fyzickým osobám, které nejsou občany Ukrajiny. Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) měla k původní verzi výhrady, protože by podle ní mohla vést k zavedení cenzury.
Parlament bude oprávněn schválit prezidentský dekret o zavedení konkrétních sankcí proti zemi nebo neurčené skupině subjektů. Pokud by se měly týkat konkrétních fyzických a právnických osob, rozhodne o nich národní bezpečnostní rada.
Zákon dává ukrajinské Radě národní bezpečnosti a obrany právo zavést prakticky jakákoli sankční opatření včetně zmrazení účtů, zákazu přeletů letadel, blokování obchodních a licenčních smluv či zastavení tranzitu energetických surovin.
Právě možnost zastavení dodávek ropy a plynu do Evropy vyvolává obavy jak evropských zákazníků, tak ruských dodavatelů, kteří ukrajinské ropovody a plynovody využívají.
